Hlavní obsah

Sobotka přirovnal schválení církevních restitucí k hlasování v ukrajinském parlamentu

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v úterý přirovnal nynější diskusi o církevních restitucích k debatě v kruhu a schválení církevních restitucí k hlasováním v ukrajinském parlamentu. Hlasování o tak zásadní otázce většinou jednoho hlasu prý není v civilizovaných zemích možné.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Premiér Bohuslav Sobotka.

Článek

"My velmi často kritizujeme poměry na Ukrajině v posledních týdnech, ale když se podíváte na to, jakým způsobem byly schváleny církevní restituce v českém parlamentu, tak to trošku připomínalo to, jakým způsobem se hlasovalo na Ukrajině za různých ukrajinských vlád v minulých letech," poznamenal ministerský předseda.

Sobotka kritizoval to, že se o církevních náhradách rozhodlo většinou jednoho hlasu "na poslední chvíli". U tak rozsáhlých převodů majetku to podle něj není v civilizované zemi možné.

Sociální demokraté usilují spolu s koaličním hnutím ANO o snížení finanční části církevních restitucí o 13 miliard korun, ale ani po několika měsících od zahájení jednání se dosud nedohodli. "Sociální demokracie předkládá nové a nové návrhy, ze strany církví jsme bohužel zatím ještě nenašli pochopení, to znamená, ta vstřícnost církví byla zatím velmi omezená, řekl bych, do značné míry formální," řekl Sobotka.

Vyjádřil také pocit, že se diskuse začíná pohybovat v "uzavřeném kruhu". Jeho kolegyně Alena Gajdůšková (ČSSD), která vyjednávací tým stran vede, už kvůli tomu začala hovořit o možných legislativních změnách v restitucích. Podle Sobotky ale nemá cenu navrhovat takové změny, než bude jednání se zástupci náboženských společností dokončeno.

Církevní restituce
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni schválil Ústavní soud.

Připustil také, že vláda zatím nemá právní analýzu, jaký dopad by měla změna zákona na smlouvy uzavřené s církvemi. Navíc by takové změny podle všeho způsobily vážné problémy v koalici, protože lidovci trvají na tom, aby se církevní restituce upravovaly jen po dohodě s církvemi. Ty podle lidovců už udělaly dost ústupků.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám