Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jan Handrejch, Právo

Exekutor podnikateli sebral sklady kvůli osmi tisícům

Vypadalo to, že zákonodárci sérií novel exekučního řádu zarazili praktiky, kdy lidé kvůli malým dluhům ve výši pár tisíc přicházeli v exekucích o nemovitosti za miliony. Jenže se to děje dál. Kvůli bagatelnímu dluhu kladenský exekutor sebral podnikateli parcelu a sklady v hodnotě několika milionů místo toho, aby postihl peníze na účtu.

Ilustrační foto Foto: Jan Handrejch, Právo
Exekutor podnikateli sebral sklady kvůli osmi tisícům

Přitom jde o exekutora, jenž horuje za údajně spravedlivější exekuce pro dlužníky.

Stavební podnikatel Richard Černoch (46) z Olomouce na konci letošního května zvedl telefon a v něm mu zástupkyně jisté firmy oznámila, že očekává neprodlené vyklizení jeho nemovitosti, kterou právě vydražila.

Kvůli záchodkům vznikl malý dluh. Exekutor podle všeho šel rovnou po nemovitosti

Parcela a sklady, v nichž pan Černoch podniká, mají odhadem cenu kolem tří milionů korun a nachází se na lukrativním místě v Olomouci. „O žádné dražbě jsem nevěděl,“ vypověděl opakovaně pan Černoch na policii a právníkům, které si musel najmout.

Faktury měl jasně odmítnout

Sklady a parcela byly vydraženy za 1,3 milionu korun v elektronické dražbě, kterou inicioval Exekutorský úřad Kladno, ten vede soudní exekutor JUDr. Ing. Petr Kučera a u něhož by nyní tyto peníze měly být také uloženy. A jaký byl důvod k dražbě?

Pohledávka v původní výši 8167,50 koruny za údajně poskytnuté, ale neuhrazené služby používání mobilních záchodů na stavbě pana Černocha před dvěma lety.

Černoch ale tvrdí, že mu firma posílala fakturaci dávno po tom, co jí jasně telefonicky sdělil, že už o její služby zájem nemá a záchody ať si odveze. A že je nevyužíval.

Objednávka i její vypovězení ale proběhly ústně. Jenže faktury chodily písemně, a jak to u stavebních podnikatelů bývá, neměl čas na papírování, protože lítal po stavbách a ani ho nenapadlo hned písemně rozporovat zaslanou fakturaci. Prostě ji hodil do šuplíku, když přece od firmy už záchody nepoužíval.

Dotyčná firma ale pohledávku zažalovala „rychlíkem“. To je návrh na elektronický platební rozkaz, jenž je u bagatelních pohledávek do deseti tisíc korun běžným nástrojem.

Soud rozkaz vydal: dlužníku zaplať, anebo podej odpor proti rozkazu v zákonné lhůtě. V případě odporu by šla věc už k projednání u soudu. Jenže pan Černoch není očividně přeborník v administrativě. Lhůtu minul, odpor nepodal.

Svým právníkům Černoch tvrdí, že měl opakované technické potíže s datovou schránkou. Jeho tvrzení může částečně podporovat skutečnost, že u těchto dokumentů a následných rozhodnutí o exekuci, které vedly k dražbě nemovitosti, má být uvedena poznámka: doručeno fikcí čili příjemce dokumenty odeslané do datové schránky neotevřel.

Soud tedy vydal exekuci na oněch zhruba 8000 Kč plus právní příslušenství. Jenže je normální kvůli bagatelní pohledávce hned dražit nemovitost povinného?

Pár tisíc šlo vzít jinde

Právníci pana Černocha dnes už ani nerozporují bagatelní dluh, protože tato možnost je pryč, ale nejen oni zdůrazňují, že postup Exekutorského úřadu Kladno a exekutora Petra Kučery je neslučitelný s morálními i psanými exekučními pravidly.

„Exekutor musí zvolit přiměřený způsob vymáhání obzvláště u takové bagatelní pohledávky. Mohl nejprve exekučně postihnout účet. V exekučním spisu má být přitom uvedeno, že exekutor Kučera tvrdil, že povinný ani účet nemá. Je to očividný nesmysl, protože se jedná o stavebního podnikatele a plátce DPH. Dále měl auta, která bylo rovněž možné zjistit a případně zpeněžit,“ řekla Právu právnička Lada Petriková z Advokátní kanceláře Vlasák, která pana Černocha nyní zastupuje.

„Exekutor, obzvláště když jde o tak závažnou věc, jako je dražba nemovitosti, mohl povinného ještě předem celkem snadno kontaktovat na veřejně dohledatelné číslo mobilu. Kromě toho na účtu Finanční správy měl Černoch 11 tisíc korun přeplatek ze silniční daně a z něho mohl exekutor pohledávku umořit,“ dodává právnička ze stejné kanceláře Renata Martínková.

Na baráku plomba, vyklizení odloženo

Na pana Černocha šly ještě dvě jiné exekuce v řádu několika desítek tisíc. Ty ale řešily jiné exekutorské úřady a postupovaly úplně jinak, přiměřeněji: povinnému, panu Černochovi, zavolaly a poté nařídily srážky z účtu. Tyto exekuce přitom byly na mnohem vyšší částky, ale postup byl adekvátnější.

Jakmile pan Černoch zjistil, že mu exekutor Kučera nemovitost vydražil, podal oznámení na policii (zatím bez valného výsledku), přes právníky žalobu na určení vlastnického práva a na katastr nemovitostí žádost o zapsání poznámky spornosti. A stížnost na Exekutorskou komoru. Na katastru je nyní u nemovitosti plomba, kdyby vydražitel chtěl náhodou nemovitost dále převést nebo prodat.

Vydražitel ovšem podal návrh na exekuční vyklizení. Realizovat ho má Exekutorský úřad Trutnov, který vede JUDr. Jan Bohutínský. Usnesení o vyklizení ovšem zrušil. Přihlédl totiž k tomu, že při jeho vydání ve spise chyběla žádost povinného na zrušení exekuce.

„Jsme přesvědčeni, že navzdory složitosti celé kauzy je šance vrátit nemovitost zpět panu Černochovi, protože máme za to, že dražba může být neplatná, a postup exekutora byl podle nás protiprávní, neboť nevyčerpal přiměřenější postupy exekuce, a to i vzhledem k tomu, že se jedná o bagatelní pohledávku,“ dodala Petriková.

Právo e-mailem přes podatelnu Exekutorského úřadu Kladno požádalo exekutora o vyjádření, avšak do včerejšího večera zůstal dotaz bez odezvy. Exekutorská komora Právu sdělila, že se k případu nebude vyjadřovat, neboť je v procesu vnitřního vyšetřování.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že z tohoto důvodu se zatím také nemůže k případu nijak vyjádřit, ale zdůraznilo, že přiměřený postup exekutora je daný zákonem.

„Vyžádáme si vyjádření Exekutorské komory a podle výsledku dohledu zvážíme, jestli bude nutné zahájit výkon státního dohledu ze strany ministerstva. Obecně platí, že soudní exekutor je povinen posuzovat vhodnost a přiměřenost konkrétního způsobu exekuce,“ napsala Právu Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva.

Připomněla, že k prodeji nemovité věci pro bagatelní dluh se opakovaně vyjadřoval Nejvyšší soud. Například v usnesení z roku 2018 konstatoval, že „při posuzování vhodnosti vedení exekuce je případný nepoměr výše pohledávky a ceny nemovité věci pouze jedním z kritérií“.

Skutečnost, že cena nemovité věci povinného, z jejíhož prodeje má být oprávněný uspokojen, značně přesahuje výši vymáhané pohledávky s příslušenstvím tedy podle soudu sama o sobě nepostačuje k závěru, že zvolený způsob provedení exekuce prodejem nemovité věci je nevhodný, jestliže pohledávku nelze buďto vůbec, nebo v přiměřené době uspokojit jiným způsobem.

Případ naštval i vymahače a poslance

„Domnívala jsem se, že takové praktiky se již podařilo dávno vymýtit. Zákonodárci by se měli více zaměřit místo na rozdělování exekučního trhu na kontrolu činnosti exekutorů, a hlavně adekvátní potrestání v případě pochybení. A v tomto konkrétním případě mi z dostupných informací připadá selhání naprosto fatální,“ reagovala výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková.

Podle poslance Patrika Nachera (ANO) jde o další příklad jednání exekutora, kvůli kterým se pak vyvíjí tlak na zákonodárce, aby neustále měnili zákon.

„Přitom jde o případy selhání, které by se měly prošetřit a v případě potvrzení porušení zákona či neetického postupu i následně potrestat. Paradoxem této události je fakt, že prodej nemovitosti kvůli bagatelnímu dluhu jde na vrub exekutora, který je největším bojovníkem za exekutorskou teritorialitu a za zlepšení renomé exekutorů,“ zdůraznil Nacher.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků