Článek
Stanovisko označované jako EIA vydali úředníci ministerstva na základě zákona, který posuzuje vliv staveb na životní prostředí. Pražský městský soud i Nejvyšší správní soud žalobu zamítly s tím, že takováto stanoviska ministerstva nelze napadnout soudní cestou. Podle jejich rozhodnutí může justice přezkoumávat až pozdější úřední verdikty, které mají konkrétní dopad. To nyní svým usnesením potvrdil i Ústavní soud.
Stanovisko označované jako EIA vydali úředníci ministerstva na základě zákona, který posuzuje vliv staveb na životní prostředí. Pražský městský soud i Nejvyšší správní soud žalobu zamítly s tím, že takováto stanoviska ministerstva nelze napadnout soudní cestou. Podle jejich rozhodnutí může justice přezkoumávat až pozdější úřední verdikty, které mají konkrétní dopad. To nyní svým usnesením potvrdil i Ústavní soud.
Stanovisko označované jako EIA vydali úředníci ministerstva na základě zákona, který posuzuje vliv staveb na životní prostředí. Pražský městský soud i Nejvyšší správní soud žalobu zamítly s tím, že takováto stanoviska ministerstva nelze napadnout soudní cestou. Podle jejich rozhodnutí může justice přezkoumávat až pozdější úřední verdikty, které mají konkrétní dopad. To nyní svým usnesením potvrdil i Ústavní soud.Dokumenty EIA napadají ekologové často, přestože soudy zatím nikdy žádnou žalobu nepřipustily. Stanoviska mají totiž podle soudů spíše doporučující ráz. "Smyslem a účelem systému EIA je vybrat řešení, které je z ekologického hlediska nejvhodnější," uvedli ústavní soudci.
Stanovisko označované jako EIA vydali úředníci ministerstva na základě zákona, který posuzuje vliv staveb na životní prostředí. Pražský městský soud i Nejvyšší správní soud žalobu zamítly s tím, že takováto stanoviska ministerstva nelze napadnout soudní cestou. Podle jejich rozhodnutí může justice přezkoumávat až pozdější úřední verdikty, které mají konkrétní dopad. To nyní svým usnesením potvrdil i Ústavní soud.Dokumenty EIA napadají ekologové často, přestože soudy zatím nikdy žádnou žalobu nepřipustily. Stanoviska mají totiž podle soudů spíše doporučující ráz. "Smyslem a účelem systému EIA je vybrat řešení, které je z ekologického hlediska nejvhodnější," uvedli ústavní soudci.
Zatím stále není s konečnou platností rozhodnuto, kudy plánovaná rychlostní silnice z Brna do Vídně povede. Zatímco Ředitelství silnic a dálnic i Jihomoravský kraj prosazují variantu přes Pohořelice a Mikulov, ekologové a představitelé obcí pod Pálavou doporučují využít dálnici D2 přes Břeclav. Stavba komunikace ještě nezačala.
foto: Mapy.cz/Ondřej Lazar Krynek
Ekologové se bojí o pálavské ekosystémy
Přípravy komunikace R52 provází od počátku řada sporů a žalob. V napadeném stanovisku ministerstvo souhlasilo s rozpracováním varianty označované 1x. Podle jihomoravské náměstkyně hejtmana Anny Procházkové (ODS) by úsek dlouhý 23 kilometrů stál asi deset miliard korun. Hotový by mohl být v roce 2014. Ekologové tvrdí, že by silnice porušila cenné ekosystémy pod Pálavou a kolem Novomlýnských nádrží.
Přípravy komunikace R52 provází od počátku řada sporů a žalob. V napadeném stanovisku ministerstvo souhlasilo s rozpracováním varianty označované 1x. Podle jihomoravské náměstkyně hejtmana Anny Procházkové (ODS) by úsek dlouhý 23 kilometrů stál asi deset miliard korun. Hotový by mohl být v roce 2014. Ekologové tvrdí, že by silnice porušila cenné ekosystémy pod Pálavou a kolem Novomlýnských nádrží.
Přípravy komunikace R52 provází od počátku řada sporů a žalob. V napadeném stanovisku ministerstvo souhlasilo s rozpracováním varianty označované 1x. Podle jihomoravské náměstkyně hejtmana Anny Procházkové (ODS) by úsek dlouhý 23 kilometrů stál asi deset miliard korun. Hotový by mohl být v roce 2014. Ekologové tvrdí, že by silnice porušila cenné ekosystémy pod Pálavou a kolem Novomlýnských nádrží."Pálavská krajina v by se po vybudování silnice R52 ocitla v kleštích dvou dálničních těles," řekla po podání žaloby Libuše Obrdlíková ze sdružení Nebojsa.
Přípravy komunikace R52 provází od počátku řada sporů a žalob. V napadeném stanovisku ministerstvo souhlasilo s rozpracováním varianty označované 1x. Podle jihomoravské náměstkyně hejtmana Anny Procházkové (ODS) by úsek dlouhý 23 kilometrů stál asi deset miliard korun. Hotový by mohl být v roce 2014. Ekologové tvrdí, že by silnice porušila cenné ekosystémy pod Pálavou a kolem Novomlýnských nádrží."Pálavská krajina v by se po vybudování silnice R52 ocitla v kleštích dvou dálničních těles," řekla po podání žaloby Libuše Obrdlíková ze sdružení Nebojsa.
Česko a Rakousko mělo v září podepsat finální dohodu o dálničním spojení Brna a Vídně, jehož klíčovou součástí je právě úsek Pohořelice-Mikulov. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg však ministru dopravy Aleši Řebíčkovi neudělil plnou moc a z připraveného podpisu sešlo. Regionální politici to kritizovali. Například náměstkyně hejtmana Procházková mluvila o sabotáži a mezinárodním faux pas.
