Dům, který odolá tornádu? Téměř nemožné

„Vítr jde v nějakém, obrazně řečeno, celku, kdežto tornádo vytváří na malém místě rychlý krouživý pohyb a obrovský vztlak. Je nevypočitatelné,“ potvrdil Právu statik Jiří Šárka.

Tornáda jsou v Česku ojedinělý jev a mapa větrových oblastí vychází na většině našeho území z rychlosti větru kolem 22 až 25 m/s, což je 72 až 90 km za hodinu. Na jižní Moravě však tornádo udeřilo rychlostí přes 200 km/h.

Kromě toho při tornádu vytvářejí sekundární škody na budovách předměty a trosky hnané vírem, jak je vidět na fasádách poškozených domů na Břeclavsku a Hodonínsku. Podle statika jsou na tohle běžné konstrukce střech krátké.

„S ničím takovým jsem se u nás během své mnohaleté praxe nesetkal,“ dodal Šárka.

Občas se stane, že silný vítr pohne konstrukcí střechy, ovšem pak se často ukáže, že zhotovitelé krovů opomněli provést tzv. zavětrování, vynechali spojovací pásky či nedali tzv. kramle a neprovázali konstrukci, jak měli, například v místech, kde na sebe navazují tzv. pozednice čili trámy, na nichž jsou krokve krovu přimontovány.

„Zatížení, které během tornáda působí na stavební konstrukce, významně převyšuje hodnoty zatížení větrem, na které jsou stavby v těchto oblastech dimenzovány. Efekt je ještě znásoben vysokou dynamikou celého jevu. V současné době je nutné věnovat maximální pozornost jednotlivým stavbám a jejich konkrétnímu poškození, proto jsem rád, že stavební fakulta VUT hned v pátek ráno nabídla kraji pomoc skupiny statiků,“ komentoval situaci pro Novinky profesor a vedoucí Ústavu betonových a zděných konstrukcí z Fakulty stavební VUT v Brně Petr Štěpánek.

Ovšem moravské tornádo mělo takovou ničivou sílu, že drtilo i poctivě udělané střechy a bořilo zdi domů. U plechových hal pak živel trhal celé pláty, takže je obnažil na konstrukci.

Co ale může zachránit obyvatelům život, jsou sklepní prostory, kam je radno se před živlem rychle uklidit. V USA s tím mají bohaté zkušenosti a sklepy pod domy se tam staví.

Statik Václav Jandáček v ČT upozornil, že experti teď musí posoudit, zda jsou stavby zajištěné a nehrozí zřícení některých dalších částí. Týká se to zejména zdiva, ale i poškozených dřevěných stropních trámů, případně stropů s hliněným obsahem. Případný déšť by mohl stav zhoršit – zdivo navlhne a může se stát nestabilním.