Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Domácí zdravotní péči trápí nedostatek sester i peněz

Zdravotní sestry, které se o pacienty starají doma, musí často zvládat fyzicky i psychicky náročnější práci než jejich kolegyně v nemocnicích. Přesto za svoji práci dostávají méně peněz a to vede k tomu, že jich ubývá. Na středeční tiskové konferenci to oznámila prezidentka Asociace domácí péče ČR Ludmila Kondelíková.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Domácí zdravotní péči trápí nedostatek sester i peněz

„Velký nedostatek sester nás trápí, pociťujeme ho už deset let. Zvlášť se to projevuje ve větších městech,“ řekla Kondelíková.

„Naše práce je fyzicky náročná, sestry musí být v terénu za jakéhokoli počasí, často pracují v odlehlých lokalitách, ráno, večer i v noci. Je to náročnější i psychicky, protože se musí samostatně rozhodovat. Nemá za sebou nemocniční tým, aby se s někým mohla poradit při mimořádné situaci,“ uvedla prezidentka asociace, která pod sebou sdružuje přes padesát agentur poskytovatelů zdravotní péče. Celkem je takových organizací v ČR přes pět set.

Podle úhradové vyhlášky, která se novelizuje rok co rok, dostávají zdravotnická zařízení domácí péče stále méně peněz než nemocnice. Pojišťovny hradí na zdravotní sestru průměrně kolem šestnácti tisíc korun hrubého měsíčně, agentury jim pak podle svých možností platy dorovnávají. „Poskytovatel je závislý na platbách pojišťoven a v současné době dává dvě třetiny na mzdy, abychom se alespoň přiblížili platům v nemocnicích. Je to pak například na úkor nákupu přístrojů ve zdravotnických zařízeních,“ uvedla Kondelíková.

Náročná práce

Podle ní mají zdravotní sestry o domácí péči stále menší zájem. „Je pohodlnější pracovat v teple v nemocnici, kde si sestra může umýt ruce, dojít na toaletu a nemusí například řešit rodinu pacienta, která někdy do péče negativně zasahuje. Také pacient je v domácím prostředí dominantnější, kdežto v nemocnici bývá submisivní,“ řekla.

Sestry v domácí péči jsou oprávněny dělat veškeré úkony, které mohou samostatně dělat nemocniční sestry: pečují o pacienty na ventilačním zařízení, dělají tracheostomie, odběr biologického materiálu či zavádění katetru. „Musí umět správně vyhodnotit stav pacienta a reagovat na něj, důležitá je práce i s jeho rodinou,“ řekla Kondelíková.

Pracovníci agentur v domácí péči se také starají o umírající pacienty. „Zdravotní sestry jsou speciálně odborně vyškolené, mohou nonstop komunikovat s ošetřujícím lékařem, mají možnost pozvat psychologa, pokud je klient věřící, tak i faráře,“ dodala Kondelíková.

Doma neumřete na infekci

Poskytovatelé domácí péče vkládají naději v ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha (ANO), který slíbil, že bude domácí péči podporovat. „Snažíme se jednat i s Veřejnou zdravotní pojišťovnou, která nově slíbila, že bude agentury zdravotní péče bonifikovat. Jinak by agentury musely začít preferovat pacienty s lehčím onemocněním,“ uvedla Kondelíková. Domácí zdravotní péče je z veřejného zdravotního pojištění plně hrazena, to se týká i péče o pacienty v terminálním stadiu.

Domácí péče je podle Kondelíkové pro pacienty výhodnější. „Nevznikají sekundární infekce, kterých je v nemocnicích strašně moc a na které se může zemřít. Doma také, na rozdíl od nemocnic, téměř nevznikají proleženiny. Hodně záleží také na psychice, která je v domácím prostředí lepší,“ uvedla prezidentka asociace.

Vyvrátila také mýty, že pacient domácí péče stejně nakonec skončí v nemocnici. „Podle statistik většina našich pacientů se skutečně doléčí nebo dožívá doma, jen v některých případech, když například dojde k velkému krvácení, musí pacient do nemocnice. Někdy se také stane, že péči o něj nezvládne rodina,“ uvedla Kondelíková.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků