Hlavní obsah
Ilustrační snímek.

Dluhová amnestie dá zbohatnout insolvenčním správcům

Oddlužovací novela, někdy označovaná jako dluhová amnestie, jež má podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) vrátit beznadějné dlužníky do ekonomického procesu, by měla přihrát miliardové odměny insolvenčním správcům, kteří mají na oddlužování lidí dohlížet.

Ilustrační snímek.
Dluhová amnestie dá zbohatnout insolvenčním správcům

Jistý příjem dává insolvenčním správcům vyhláška č. 313/2007 Sb., jež jim zaručuje paušální měsíční odměnu 1089 korun za každého člověka v insolvenci, a to bez ohledu na to, zda dlužník bude své dluhy skutečně splácet.

Podle ekonomického analytika České bankovní asociace Miroslava Zámečníka se dá přitom předpokládat, že na osobní bankrot dosáhne třeba i půl miliónu Čechů, což podle něj odpovídá počtu lidí se třemi a více exekucemi.

„Podle toho, co je navrhováno, tak tito lidé, kteří třou bídu s nouzí, zaplatí dohromady privilegované kastě insolvenčních správců každý měsíc půl miliardy, za rok tedy celkem šest miliard a za sedm let čtyřicet dva miliard. Odměna insolvenčních správců má sedm let rovnoměrně narůstat, a tedy je nijak nemotivuje k tomu, aby se snažili,“ uvedl Zámečník.

Kvůli této novele náklady dlužníků mohou nést spíš věřitelé než samotní dlužníci
Roman Loučka, právník

Na tyto vícečetné exekuce podle něj připadá jistina ve výši zhruba čtvrt biliónu korun. „Aniž by bylo jakékoliv plnění ve prospěch věřitelů, tak to (odměny insolvenčním správcům) zkonzumuje nikoliv zanedbatelnou část této jistiny,“ dodal.

Novela, která je nyní ve Sněmovně ve druhém čtení, odstraňuje ze zákona dosavadní vstupní podmínku pro osobní bankrot, podle které musí být dlužník schopen uhradit během pěti let alespoň 30 procent svých dluhů. Nově má stačit, když dlužník nabídne věřitelům na úhradu svých dluhů takzvaný postižitelný majetek a také když bude po dobu sedmi let vynakládat veškeré úsilí k tomu, aby své dluhy splatil.

„Pro úspěšné oddlužení postačí, když budou dlužníkovi po sedm let strhávat veškerý příjem nad nezabavitelné minimum, což ale v případě nízkopříjmových osob může znamenat, že nemusí věřitelům uhradit absolutně nic,“ upozornil Miroslav Hájek, advokát z firmy Vilímková Dudák & Partners.

Mezi poslanci napříč politickým spektrem již zaznívají hlasy, aby odměna insolvenčních správců byla určena i podle vymožené částky

Podle Zámečníka by se tak mohlo snadno stát, že se někteří dlužníci upnou k tomu, nesplatit ze svých dluhů opravdu nic. „Když se koncept oddlužení narýsuje špatně, mohlo by to vést k novému morálnímu hazardu,“ zdůraznil Zámečník.

„Negativem novely může být, že pro nezodpovědné dlužníky to může znamenat jakýsi pomyslný signál, že svoje dluhy nemusí platit. Kvůli této novele náklady dlužníků mohou nést spíš věřitelé než samotní dlužníci,“ domnívá se pak právník společnosti Zonky Roman Loučka.

Mezi poslanci napříč politickým spektrem již zaznívají hlasy, aby odměna insolvenčních správců byla určena i podle vymožené částky. „Je potřeba se zamyslet i nad věcmi, jako je odměňování insolvenčních správců, aby to nebylo řešeno jen paušálem, ale aby to byla logická vazba na vymoženou částku. S tím souvisí i debata o zlepšení postavení věřitele,“ prohlásil například nedávno poslanec za ANO Patrik Nacher.

Správci jsou proti změnám

Asociace insolvenčních správců je však proti. „Byl by to nebezpečný experiment, který by mohl vést až ke kolapsu systému. Odporuje to účelu návrhu. Ve hře je řešení problému předlužených lidí, kteří nemají žádný majetek ani reálnou šanci splatit své dluhy,“ sdělil Právu předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců, advokát Michal Žižlavský.

Podle něj jde v první řadě o sociální problém, kde by stát neměl motivovat insolvenční správce k tomu, aby z dlužníků za každou cenu vysáli vše, co se dá, jen proto, aby pokryli náklady své práce. „Správcům přísluší jiná role. Mají uspořádat vztahy mezi dlužníky a věřiteli podle nastavených pravidel. Rozhodne-li se stát zavést nulové oddlužení, nemůže chtít, aby správci pracovali za podíl na nule,“ uvedl Žižlavský.

Jak dále podotkl, správci jsou administrátory insolvenčního řízení, stejně jako státní zástupci nebo soudy. „Úvaha o výsledkových honorářích správců v procesu sociálního oddlužení má stejnou logiku jako platit soudce podle výše trestů, které ukládají odsouzeným. Náklady sociálního řešení nemohou nést správci nebo soudci, ale ani věřitelé. Svou finanční odpovědnost musí přijmout stát, který dnes tyto náklady v jiné podobě stejně platí. Když to udělá, udrží sociální smír a vydělá na návratu černých pasažérů zpět do ekonomiky,“ dodal Žižlavský.

Základní změny, které přináší oddlužovací novela
Oproti dosavadnímu stavu, kdy bylo předpokladem úspěšného oddlužení, že dlužník uhradí alespoň 30 % hodnoty přihlášených pohledávek, nově bude možné schválit oddlužení i bez takového předpokladu.
Oddlužení se neschválí pouze tehdy, pokud by výše dluhů přesahovala určitou mez (1000násobek existenčního minima), nebo pokud by dlužník sledoval nepoctivý záměr, anebo by se jednalo o opakovaný úpadek.
Pro úspěšné oddlužení postačí, když budou dlužníkovi po sedm let strhávat veškerý příjem nad nezabavitelné minimum.
Nově bude možné přerušit splácení.
Vedle zjednodušení novela také obsahuje možnost ukončit splácení již po třech letech, pokud dlužník v této době uhradí 50 % hodnoty přihlášených pohledávek.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků