Článek
Podle církevní tradice je právě 28. září dnem, kdy byl před kostelem ve Staré Boleslavi v roce 935 (podle starší literatury to bylo v roce 929) přemyslovský kníže Václav zavražděn svými odpůrci, a to na příkaz vlastního bratra Boleslava, který si tak uvolnil cestu k vládě. Boleslav nesouhlasil s Václavovou smířlivou zahraniční politikou.
Svatořečen byl zesnulý kníže již v období mezi lety 972 až 975, kdy bylo v Praze založeno biskupství. Katoličtí věřící, kteří uctívají světcovy ostatky, se v úterý zúčastní ve Staré Boleslavi národní svatováclavské pouti.
Předání Svatováclavských medailí
Ve Vladislavském sále Pražského hradu večer předají katolický kardinál Miloslav Vlk a protestantský biskup Vladislav Volný Svatováclavské medaile. "Jsou vyznamenáním pro ty, kdo v duchu svatováclavské tradice slouží národu," uvedl Vlk.
Oceněni budou předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová a in memoriam polský filozof Ryczard Siwiec, který se v roce 1968 upálil na protest proti účasti polské armády na okupaci Československa.
Vyvraždění Slavníkovců v Libici
Na 28. září připadá také vyvraždění rodu Slavníkovců v Libici v roce 995. Znamenalo konec kmenové rozdrobenosti Čech a definitivní potvrzení vlády jednoho rodu, Přemyslovců, nad celým územím.
Masakr přežil ovšem nejslavnější Slavníkovec - pražský biskup Vojtěch, který pobýval v té době v zahraničí. Byl pak zabit v roce 997 během misijní cesty k Prusům a později byl kanonizován.
Boj o Václava
Den české státnosti je kompromisem, protože při projednávání zákona o svátcích se v roce 2000 strhl ve sněmovně "boj o Václava".
V nebývale ostré hádce o jeho roli v dějinách tehdy levice návrh na nový svátek odmítala s argumenty o proněmeckém zneužívání svatováclavské tradice za nacistické okupace Čech a Moravy. Kníže Václav čelil i za života obviněním z proněmecké orientace.