Hlavní obsah
Tisková konference po jednání vlády (ilustrační foto). Foto: ČTK

Statistici se tvrdě opřeli do vlády: S daty to neumí, rozhoduje podle dojmů

Česká republika pro reakci na koronavirus neumí získat a zpracovat podstatná a správná data, politici tak rozhodují na základě dojmů, emocí, pocitů a přání. Uvedli to v pondělí vědci z České statistické společnosti. K 1. únoru zřídili odbornou skupinu, která by měla přispět k nápravě situace. Zavádění omezení proti šíření nemoci covid-19 by měla podle nich předcházet analýza přínosů a nákladů. Vyslovili se také pro důsledné zveřejnění dat o epidemii.

Tisková konference po jednání vlády (ilustrační foto). Foto: ČTK
Statistici se tvrdě opřeli do vlády: S daty to neumí, rozhoduje podle dojmů

Odborná veřejnost musí podle prohlášení skupiny na webu České statistické společnosti zatáhnout za záchrannou brzdu, protože nynější způsob řešení epidemie Česko ohrožuje víc než virus.

„Mohli jsme si vybrat mezi nízkým počtem obětí za cenu drastických restrikcí a vysokým počtem obětí za cenu pokračování normálního života. Ve výsledku máme ale vysoký počet obětí při drastických restrikcích,“ uvedli vědci.

Modely, na jejichž základě politici činí zásadní rozhodnutí, je třeba zveřejňovat a podrobovat nezávislé odborné oponentuře.

„Při předkládání každého nového návrhu opatření trvejme na analýze jeho přínosů proti šíření viru a nákladů na ekonomiku i společnost. Trvejme též na předkládání odhadů udržitelnosti každého opatření. ,Best in COVID‘ už nebudeme, ale aspoň bychom mohli přestat být nejhorší,“ doplnili vědci s odkazem na hodnocení loňské jarní první vlny epidemie, jak ho prezentoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Z „houštiny“ vzájemně se vylučujících názorů, predikcí a úsudků politici podle vědeckých statistiků retrospektivně vybírají ty, které konvenují jejich emocionálním rozhodnutím. Po mnoha měsících platnosti různých restrikcí má přitom stát jen mizivou představu o jejich účinnosti a nemá ani téměř žádné relevantní informace o výskytu protilátek v populaci a může jen hádat, jaká část obyvatel už infekcí prošla, uvedli. To přitom znemožňuje usuzovat na smrtnost infekce v Česku a komplikuje debatu o očkování, poukázali.

Odborná diskuse by se podle vědců měla vést o tom, jaká data mohou vést k zodpovězení otázek o epidemii a jaká data má smysl zaznamenávat. Za sběr dat, jejich kvalitu a veřejnou dostupnost musí být zodpovědná centrální instituce, například Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), predikce s využitím zveřejněných relevantních dat může vedle státních úřadů dělat také odborná veřejnost, akademici nebo nevládní organizace, uvedli.

„Čím více dobře zdokumentovaných modelů, tím větší šance, že se přijde na nesrovnalosti v datech, vliv skrytých předpokladů, ale i chyby a předsudky,“ doplnili. Konečné rozhodnutí je podle nich na politicích, kteří jediní k nim mají mandát a nesou za ně zodpovědnost.

Členy odborné skupiny statistiků k epidemii covid-19 jsou vědci z oboru matematické analýzy i aplikované matematiky a statistiky z Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického, brněnské Masarykovy univerzity a olomoucké Univerzity Palackého.

Z vyjádření statistiků
Málokdo si nyní uvědomuje, že houština vzájemně se vylučujících názorů, predikcí a úsudků je možná zejména proto, že jsme zcela selhali v procesu poznání založeném na datech. Reakce na koronavirus (stejně jako každý jiný praktický problém) má pět částí:
1. Položit rozumné otázky.
2. Získat relevantní a správná data.
3. Na jejich základě tvořit matematické či lépe statistické modely a učinit nějaký úsudek.
4. Pomocí odhadnutých parametrů vytvořit predikci.
5. Na základě predikce rozhodnout.
Zdroj: www.statspol.cz
Anketa
Rozumíte tomu, na základě jakých dat cílí vláda jednotlivá opatření proti koronaviru?
Ano/většinou ano
5.4 %
Ne/většinou ne
94.6 %
Celkem hlasovalo 9093 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků