Hlavní obsah

Čunek chce rozbít romská ghetta

– PRAHA • Aktualizováno
Právo, Novinky, ČTK, dan, znk

Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek chce bojovat s problémy romské populace v Česku. Na páteční programové konferenci strany k sociální spravedlnosti uvedl, že se řešení neobejde bez snížení hustoty obyvatelstva ve vyloučených lokalitách. Jeho výrok vzbudil rozporuplné reakce.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jiří Čunek

Článek

"Projekty a procesy sociální inkluze ve velkých vyloučených lokalitách se neobejdou bez snížení hustoty jejich osídlení," uvedl Čunek. Podle něj by se měla jedna desetina romských rodin zasadit do majoritní společnosti. "Měla by tomu napomoci centrální vláda, eurofondy a levné bydlení, které by mělo pomoci, aby se mladí Romové mohli odtrhnout od tradiční rodiny, která je demotivuje," dodal.

Výrok zavánějící sociálním inženýrstvím některé lidovce překvapil. První místopředseda Senátu Petr Pithart například řekl, že to bylo velice kontroverzní a odvážné prohlášení.

"Tradiční romská kultura a její hodnotový systém jsou v řadě případů v rozporu s Listinou základních práv a svobod". Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek

Čunek v roce 2006 ještě jako starosta Vsetína přestěhoval romské neplatiče ze zchátralého pavlačového domu z centra do kontejnerových domů na okraji města. Část rodin pak radnice vystěhovala do Vidnavy, Vlčic a Staré Červené Vody na Jesenicku, kde jim přes realitní kancelář koupila rozpadající se domy. Ty budou Romové splácet 20 let.

Čunek: Romská kultura může být v rozporu s Listinou práv

Čunek také navrhl, aby lidé, kteří odmítnou práci, dostávali jen podporu na úrovni existenčního minima. Pro jejich děti "musí být zajištěna řádná péče, včetně jejich pobytu a stravování v denních stacionářích". "Nezodpovědné je třeba vést k odpovědnosti," vysvětlil předseda lidovců.

Podle lídra KDU-ČSL je třeba navrátit členům sociálně vyloučených skupin lidskou důstojnost. "Problém sociálního vyloučení, které postihuje romskou komunitu, nelze řešit jen jako problém národnostní menšiny z pozice respektu vůči jejím právům. Tradiční romská kultura a její hodnotový systém jsou v řadě případů v rozporu s Listinou základních práv a svobod," řekl Čunek s tím, že pro úspěšnou integrační politiku je třeba oslabit závislost vyloučených na tradičních rodových strukturách.

V Česku existuje podle analýzy přes 300 chudinských domů, ulic a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. V těchto ghettech může být až 80.000 lidí. Většina dospělých je bez zaměstnání. Rodiny jsou tak odkázány na sociální dávky. Děti končívají ve speciálních školách. Mnohé z nich nikdy neviděly své rodiče pracovat.

Agentury problémy nevyřeší

Ke zlepšení situace lidí z ghett má přispět zřizovaná agentura proti sociálnímu vyloučení, která vzniká pod dohledem ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové (SZ). Úkolem agentury je nastartovat spolupráci mezi samosprávou, školami, úřady práce, policií, neziskovými organizacemi a obyvateli problémových lokalit, aby ghetta postupně zanikla, nebo se změnila v běžné čtvrti.

Čunek uvedl, že se problém romských komunit pouhým zřízením agentury nevyřeší a nestačí ani rozšíření nabídky služeb na pomoc vyloučeným. Stát musí přijmout opatření v sociální politice, vzdělávání, bydlení a občanském soužití tak, aby lidé služby vyhledávali.

Čunkovy výroky i kroky vůči Romům
Zhruba dva měsíce předtím, než Jiří Čunek v prosinci 2006 usedl do křesla předsedy KDU-ČSL, vystěhovala vsetínská radnice pod jeho vedením z centra města část místních Romů. Politikův vztah a výroky k romské menšině ale budily pozornost i později, když byl místopředsedou vlády. Čunek, který z kabinetu odešel loni v listopadu kvůli údajné korupční aféře, dnes na programové konferenci své strany prohlásil, že tradiční romská kultura a její systém hodnot je v řadě případů v rozporu s listinou základních práv a svobod.
Kontroverzní výroky na adresu Romů pronesl Čunek v minulosti už několikrát. V době, kdy se stal vsetínským senátorem a krátce po vystěhování tamních romských neplatičů na okraj města například v televizi řekl, že "jen čistí od vředů, to dělají lékaři taky". Svá slova později korigoval tím, že vředem nemyslel žádnou skupinu obyvatel, ale obecně problémy města. Přemístění Romů z poničeného pavlačového domu v centru Vsetína na okraj města a zejména přestěhování několika rodin daleko od Vsetína ale i nadále kritizovali romští aktivisté, ochránci lidských práv a také někteří Čunkovi straničtí kolegové.
Na vnitrostranické kritiky Čunek reagoval nepříliš diplomaticky, když na jejich adresu řekl, že "blábolí o problému, o kterém nic nevědí". K postupu vsetínské radnice se loni v červnu vyjádřil i ombudsman Otakar Motejl, podle kterého představitelé města v případu pochybili. Čunek už předtím odmítl obviňování z rasismu a po ombudsmanově zprávě dodal, že řešení sice nebylo ideální, ale město tím podalo neplatičům pomocnou ruku, protože proti nim mohlo postupovat mnohem tvrději.
V té době už měl Čunek za sebou další kontroverzní vystoupení na adresu Romů. Koncem loňského března na dotaz čtenáře deníku Blesk, zda dostanou podporu od státu i jiní občané než Romové, uvedl: "To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou - on je chudák." K tvrzení o tom, že prý většina Romů zneužívá dávky, pak dodal: "Do vlády jsem vstoupil proto, že se mi podaří tak zkomplikovat sociální systém těm, kteří ho chtějí zneužívat, že nakonec uvidíte těch Romů pracovat hodně."
Toto vystoupení kritizovali nejen romští aktivisté a ochránci lidských práv, ale i Čunkovi spolustraníci - třeba poslanec Pavel Severa. Za xenofobní jeho slova označili také koaliční partneři, představitelé ČSSD i komunistů. Hlasitě proti Čunkovi vystupovali zejména představitelé Strany zelených - ti přitom již dříve kritizovali vystěhování Romů. Významné spory s Čunkem měla ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková (SZ). Čunek ale rozdílný pohled na řešení situace vystěhovaných rodin označil jen za "zásadní koncepční spor".
Po výrocích v Blesku se dokonce někteří zelení podle médií nechali slyšet, že by pro ně Čunkovo setrvání v kabinetu mohlo být důvodem k odchodu z vládní koalice. Ke kauze se vyjádřil i prezident Václav Klaus, který řekl, že Čunkův výrok "je naprosto nepřijatelný". Lidovecký předseda se nakonec omluvil s tím, že vyjádření bylo vytrženo z kontextu a bylo nepochopeno.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám