Hlavní obsah

Cichanouská doufá, že běloruská otázka bude prioritou českého předsednictví EU

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vilnius

Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská doufá, že běloruská otázka bude prioritou českého předsednictví EU ve druhé polovině roku 2022. Po středečním jednání s předsedou českého Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) v litevském Vilniusu to řekla českým novinářům. Doufá také, že Česko bude více prosazovat sankce vůči režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Foto: Profimedia.cz

Svjatlana Cichanouská při letošním vystoupení na pražském Staroměstském náměstí

Článek

Cichanouská také zmínila možné zřízení domu pro běloruskou opozici v Praze. „Doufám, že brzy vznikne,” řekla.

Vystrčil po jednání uvedl, že jde o agendu pro vládu, jejímž členem ODS pravděpodobně bude. „Například Běloruský dům nebo možnost úřadování Svjatlany Cichanouské z České republiky je otázkou ministerstva zahraničních věcí,” řekl.

Ministerstvo zahraničí zatím nerozhodlo o diplomatickém zastoupení běloruské opozice v Česku

Domácí

Uvedl, že Cichanouská ho informovala, že současný ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) jí tuto možnost přislíbil realizovat.

„Pokud já mám informace, tak se tak ale nestalo a bude potřeba to znovu projednat s případným novým ministrem,” řekl. Senát k tomu může podle něj dát nějaké doporučující stanovisko, ale nebude o tom rozhodovat. „Stejně tak je to i z hlediska toho, jakým způsobem by Česká republika mohla případně otevřít některé případy týrání v Bělorusku. Je evidentní, že tam lidská práva jsou porušována,” dodal.

Lukašenko si k „vítězství” pomohl podvody

K otázce lidských práv a boji proti totalitním režimům se Vystrčil opakovaně vyjadřuje při jednání s nejrůznějšími ústavními činiteli během celé pracovní cesty, kterou tento týden uskutečňuje s podnikatelskou misí do Estonska a právě Litvy. Kromě Běloruska zmiňuje také Rusko a odkaz bývalého Sovětského svazu, jehož byly země součástí. Ve čtvrtek cestu zakončí jednáním s litevským prezidentem Gitanasem Nausedou.

Kulhánek: Je čas na další sankce proti Lukašenkovu režimu

Domácí

Cichanouská kandidovala v prezidentských volbách v Bělorusku, které se konaly loni 9. srpna, místo svého manžela, kterým je podnikatel, politický aktivista a youtuber Sjarhej Cichanouski. Tomu úřady nejprve účast ve volbách odepřely a v květnu 2020 byl zatčen.

Podle oficiálních výsledků získal ve volbách dosavadní prezident Lukašenko 80,1 procenta hlasů, Cichanouská skončila s 10,1 procenta hlasů druhá. Hlasování podle opozice provázely podvody, režim zakázal účast nezávislých pozorovatelů, zadrženo bylo mnoho novinářů i aktivistů.

Litva jako první v EU udělila kanceláři Cichanouské diplomatický status

Zahraniční

Cichanouská, která označila výsledek voleb za zfalšovaný a sebe za vítězku, se kvůli obavám o svou bezpečnost, a zřejmě také pod nátlakem Lukašenkových bezpečnostních sil, den po hlasování uchýlila do Litvy. Loni v říjnu Evropský parlament běloruské opozici v čele s Cichanouskou udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Při převzetí ceny v Bruselu loni v prosinci Cichanouská vyzvala EU k větší odvaze.

Bělorusko na ni již loni vydalo mezinárodní zatykač a je na seznamu hledaných osob. Letos Minsk požádal Vilnius o vydání Cichanouské, což Litva okamžitě odmítla. Zatykač na Cichanouskou vydalo i Rusko, údajně kvůli bilaterálním dohodám s Běloruskem.

Reklama

Výběr článků

Načítám