Hlavní obsah
Ženy se zastala ombudsmanka Anna Šabatová, přesto měsíční invalidní důchod ženy činí pouhé 4000 korun Foto: Petr Horník, Právo

Chyba posudkového lékaře jí komplikovala život

Nedůslednost posudkového lékaře přivedla do nesnází třicetiletou ženu ze středních Čech s těžkou paranoidní schizofrenií. Kvůli vážné duševní nemoci je v invalidním důchodu, který jí ale byl vypočten špatně. Bez pomoci tety, u níž bydlí, by žena svou situaci nezvládla.

Ženy se zastala ombudsmanka Anna Šabatová, přesto měsíční invalidní důchod ženy činí pouhé 4000 korun Foto: Petr Horník, Právo
Chyba posudkového lékaře jí komplikovala život

Má ale takovou smůlu, že i po zásahu ombudsmanky, odhalení chyby, po mírném zvýšení důchodu a dodatečném vyplacení 140 tisíc korun státem má na měsíc jen 4000 korun.

„Její příjem byl nižší než životní minimum, a i když se pořád snaží zajistit si nějaký přivýdělek, je to vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu prakticky nemožné,“ řekla Právu ombudsmanka Anna Šabatová.

Připustila, že posudkoví lékaři jsou zavaleni prací a posuzovat duševní onemocnění je náročné. Na druhé straně ale na jejich nedůslednost doplatí občan.

Neproplacené tři roky

Žena byla uznána invalidní v roce 2014 s tím, že jí byl nejprve přiznán důchod 3100 korun, který byl poté valorizován na 3300 korun. Při kontrole celého případu, kterou si Šabatová vyžádala, se zjistilo, že důchod měl být o 700 korun vyšší. O tuto částku byl následně zvýšen.

Navíc měl být vyplácen již od roku 2011. Právě proto Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ženě zpětně doplatila to, co jí stát dlužil. Šlo o celkovou částku 140 tisíc korun, což je pro ženu alespoň částečná finanční injekce.

Chyba nastala kvůli posudkovému lékaři. Rozhodl totiž, že invalidita u ženy vznikla v den, kdy její ošetřující lékař vyplnil tiskopis žádající, aby se posoudilo, zda nemá nárok na invalidní důchod.

Přiznaný důchod byl ale tak nízký, že se žena po letech rozhodla požádat ombudsmanku o to, aby prověřila, jestli byl vypočítán správně. Šabatová záhy upozornila na případ ČSSZ s tím, že paranoidní schizofrenie rozhodně nevzniká vyplněním tiskopisu.

Pomohly výkazy o péči

Ochránkyně upozornila na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten v minulosti rozhodl, že vznik invalidity nelze stanovit „na základě nahodilých skutečností, jako je počátek hospitalizace nebo datum lékařského vyšetření“. Posudkový lékař musí zkoumat, kdy potíže skutečně vznikly. Zásadní problém byl v tom, že ženě scházely původní lékařské nálezy.

Ochránkyně oceňuje, že pracovníci v ČSSZ v této situaci nevzdali svoji snahu ženě pomoci. Poradili jí, aby si nechala u své zdravotní pojišťovny vystavit Přehled výkazu péče. Jde o seznam zdravotních úkonů, odebraných léků a zdravotních pomůcek.

Pro nového posudkového lékaře byl cenným vodítkem k tomu, aby jí mohl být stanoven správný termín vzniku invalidity, zvýšen invalidní důchod a dodatečně doplacena částka, kterou měla dostat.

Invalidní důchod by mohl být i vyšší. Mohl by se pohybovat až okolo 8000 korun měsíčně a ve srovnání s tím, co má žena nyní, by byl tedy dvojnásobný. Problém je ale v tom, že na tento takzvaný invalidní důchod v mimořádné výši, určený pro mladé invalidy, nemá žena nárok, protože i přes opravu data vzniku invalidity jí stále chybějí odpracovaná léta.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků