Článek
„Ano, potvrzuji, že už jednáme. Chceme se dohodnout do konce února. Bližší podrobnosti ale zveřejníme až po skončení jednání,“ řekl ve středu Právu Marek Šnajdr, první náměstek ministryně zdravotnictví. Informoval, že šance na dohodu je velká.
„V rámci zemí Evropské unie je takovéto jednání s výrobcem výjimečné. Většina států se snaží zbavit vakcíny odprodejem do jiných zemí,“ řekl Šnajdr. Nechtěl ale mluvit o podrobnostech smlouvy a o tom, zda Česká republika za neodebrání části vakcín bude muset zaplatit určité penále. Odmítl také říci, kolik vakcín ČR nechce odebrat. Zřejmě to ale budou statisíce.
Očkováno jen 64 tisíc lidí
Stát objednal milión dávek, na které uvolnil 200 miliónů korun. V ČR jich je zatím 280 000 a podle ve středu zveřejněných údajů očkovat se dosud nechalo pouze 63 559 lidí. To je mnohem méně než ministerstvo předpokládalo.
Na prasečí chřipku zatím v ČR zemřelo 98 pacientů, kteří ale měli i jiná chronická onemocnění. Pandemickým virem se dosud nakazilo 2420 lidí, ale ve skutečnosti jich je mnohonásobně víc, protože se vyšetřují jen závažné případy. Přitom ten, kdo dostane chřipku, až z 99 % má prasečí chřipku. Tou se v minulých dnech nakazil i hlavní hygienik ČR Michael Vít a byl týden nemocen. Už je ale v zaměstnání, a jak sám tvrdí, nemohl nikoho nakazit.
Prezident Václav Klaus se pozastavil nad tím, že Vít nebyl proti viru prasečí chřipky očkován, ač druhým to doporučoval. Povinné očkování proti prasečí chřipce lidí nezbytných pro chod státu, což je zhruba 200 000 lidí, Klaus označil za porušování osobní svobody. Sám se očkovat nedá.
Expirační doba je dva roky
Expirační doba vakcín je dva roky. A kabinet plánuje, že v každém případě si nechá nejméně 100 000 dávek pro případ třetí vlny chřipek, která bývá nejhorší a mohla by přijít v letošním roce.
Vakcín se zbavuje nejen ČR, ale například i Francie, která jich objednala 94 miliónů a už část prodala Kataru a Egyptu. Nizozemsko jich objednalo 34 miliónů a oznámilo, že 19 miliónů dávek se zbaví. Belgie srovnatelná v počtu obyvatel s ČR, jich nakoupila 12,6 miliónu a 10 % chce dát rozvojovým zemím. Podobně postupují i další státy v Evropě.