Článek
Ústava uvádí, že pokud se prezidentský úřad uvolní a nástupce ještě není zvolen nebo nesložil předepsaný slib, přechází část pravomocí na předsedu vlády a šéfa dolní komory. Usnést se na tom musí Sněmovna i Senát.
Premiér pak podle ústavy dostává do vínku například propůjčování státních vyznamenání, jmenování soudců nebo udělování amnestie. Stává se také vrchním velitelem ozbrojených sil.
Zaskakovali Špidla i Zaorálek
Na předsedkyni Sněmovny by přešlo právo jmenovat a odvolávat premiéra a členy vlády, přijímat demise, navrhovat a jmenovat ústavní soudce nebo členy Bankovní rady ČNB.
Právě otázka výběru ústavních soudců je velmi aktuální. Už nyní chybějí u Ústavního soudu dva soudci, příští rok vyprší mandát dalším osmi.
Němcová by měla i pravomoc vyhlásit volby do Senátu a rozpustit Sněmovnu na základě usnesení poslanců. V takovém případě by volby do dolní komory vyhlašoval předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Česká republika už situaci, kdy byla bez prezidenta, zažila v roce 2003. Václav Havel tehdy skončil ve funkci 2. února, nový prezident Klaus byl zvolen 28. února a slib složil 7. března. Zemi v mezičase vedli sociální demokraté – tehdejší premiér Vladimír Špidla a předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.