Hlavní obsah

Česká vězení patří mezi nejhorší v Evropě, je to škola zločinu, varuje ombudsmanka

– Brno
Právo, Miroslav Homola

Nábytek vyrobený vězni na Mírově. Tím je většinou vybaven dům, v němž sídlí kanceláře veřejného ochránce práv v Brně. Zavázat státní orgány k tomu, aby odebíraly pokud možno podobné produkty vyrobené odsouzenými, je přitom jednou z cest, jak zlepšit stav v českém vězeňství. To patří k nejhorším v Evropě.

Článek

To je jeden ze závěrů kontroly, kterou kancelář ochránce práv za dva roky prováděla v několika věznicích. Celkem jich je 35 a je v nich 21500 vězňů. O víc než o tisíc převyšuje kapacitu, na niž jsou nápravná zařízení stavěna.

„Z toho vyplývají situace, jako je deset a více odsouzených v jedné ložnici, nedostatečný stav vychovatelů, kteří navíc vykonávají činnosti, jež jim vůbec nepřísluší, a podobně. Jeden vychovatel má na starost až 40 odsouzených, maximální počet by měl být pouze 20,“ říká Milan Svoboda z kanceláře ochránkyně práv.

„I to vede podle analýzy k časté recidivě, a věznice se tak stává skutečně druhou školou zločinu. Šestnáct let se ve věznicích nevalorizovaly platy zaměstnancům, stejně jako mzdy odsouzených, kterých je zaměstnáno asi 35 procent,“ dodal.

Průměrná výše měsíční pracovní odměny vězňů je podle analýzy 3725 korun, není to ani 50 procent minimální mzdy v zemi.

Proti Rakousku víc než dvojnásobek vězňů

Alarmující je rovněž počet odsouzených na 100 tisíc obyvatel. S 203 odsouzenými patříme také mezi státy s vysokou mírou lidí za mřížemi. V Rakousku je to pouze 95 lidí.

Podle ombudsmanky Anny Šabatové je to mimo jiné proto, že se ani po létech nepodařilo uvést do praxe uvést systém domácího vězení či že soudy stále minimálně, na rozdíl např. od Německa, používají namísto trestů odnětí svobody tresty finanční nebo že u mírnějších trestů není využíván systém podmínečného propuštění s dohledem.

Reklama

Výběr článků

Načítám