Článek
"Nemyslím si, že by teroristické protiamerické akce byly organizovány tak chabým způsobem, aby, když upadne hlava, se celý systém protiamerického odporu zhroutil naráz," řekl ČTK. Takové představy jsou podle něj naivní. Skutečná změna a vznik demokratického režimu v Iráku budou podle Mrvy možné pouze tehdy, když se podaří zvládnout tlak islámských fundamentalistů. "Pokud bude pokračovat tlak ortodoxních šíitů, který tam proniká hlavně z Íránu, tak ti lidé budou pořád, neustále pod terorem," myslí si.
V době, kdy Mrva působil v Iráku, byli podle něj Iráčané nesmírně šťastní, že je koalice nadvlády Saddámova režimu zbavila. "Bohužel druhá půlka té verbalizované radosti zněla: tak vám děkujeme, my už si zbytek doděláme," dodal. Tlak na to, aby Američané z Iráku odešli, bude podle jeho názoru narůstat.
Vláda dopadení vítá
Také česká vláda přivítala zadržení někdejšího diktátora. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) věří, že to povede k urychlení přechodu vlády do rukou iráckého lidu. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) ocenil především práci amerických zpravodajských služeb. "Zadržení Saddáma Husajna je důležitým bodem a doufáme, i když si samozřejmě nemůžeme být zcela jisti, že to bude významný krok k tomu, aby se situace v Iráku stabilizovala a aby se urychlil proces přechodu vlády do rukou iráckého lidu," řekl Špidla novinářům.
Zahradil: Dobrá zpráva
"Je to dobrá zpráva a doufám, že by mohla znamenat přelom v celé situaci v Iráku. Odboj, který tam bojuje s koaličními silami, přišel o svůj nejdůležitější symbol. Je to určitě příspěvek ke stabilizaci a zklidnění situace," uvedl včera pro Právo místopředseda ODS Jan Zahradil. Podobný názor vyjádřil i předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. "Já si určitě nemyslím, že to samo o sobě může tu situaci vyřešit, ale doufám, že to dopomůže ke stabilizaci v Iráku a zejména k tomu, aby Iráčané co nejdřív převzali správu země do svých rukou," uvedl.
Šéf Unie svobody-DEU Petr Mareš označil Saddámovo zadržení za "velký úspěch speciálních jednotek našich amerických spojenců", který by podle jeho slov měl v dlouhodobější perspektivě přispět jak ke zklidnění situace v Iráku, tak k pochopení toho, co všechno se v této zemi v předcházejících dvaceti letech odehrálo.
Patří Iráku
Na otázku Práva, kdo by měl Saddáma Husajna soudit, zda Irák, USA či nějaký mezinárodní tribunál, Zahradil uvedl, že neví. Podle shodného Marešova i Kalouskova názoru by to ale měli být Iráčané. "Je třeba vyšetřit mnoho věcí, které Saddám Husajn spáchal na mezinárodní scéně, ale jeho hlavní zodpovědnost je za to, kam dovedl Irák, a určitě by měl být souzen v Iráku," míní Mareš. Jak dodal, prozatímní irácká vláda má v úmyslu zřídit tribunál, který vyšetří zločiny předcházejícího režimu, a pro tento tribunál bude Saddám Husajn unikátním zdrojem informací, které by se asi nikde jinde získat nedaly.
"Nejsem odborník na mezinárodní právo, ale myslím si, že pokud bude souzen, tak by ho měli soudit jeho vlastní lidé ve vlastní zemi za to, co jim provedl. Rozhodně si nemyslím, že by ho měla právo soudit jakákoli cizí země," odpověděl Právu Kalousek. Soudní proces se Saddámem by se podle komunistů v žádném případě neměl konat v USA. "Je nebezpečí, že by se stal součástí prezidentské kampaně," řekl na dotaz Práva místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Za podstatné však považuje, aby se procesu, ať už bude kdekoli, zúčastnily mezinárodní instituce s patřičnou autoritou.
