Aktivita rozvědek Číny a Ruska v Česku se zvyšuje, upozornila BIS

Ruské zpravodajce v ČR oslabilo vyhoštění tří členů diplomatického sboru v Praze v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii, stojí v dokumentu.

BIS stejně jako před rokem zmiňuje, že dlouhodobým bezpečnostním problémem je naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku, která vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci.

„V roce 2018 byli na území ČR přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb, tj. civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby FSB,“ uvádí BIS.

„Nejzávažnější hrozbu pro ústavnost ČR představovalo v roce 2018 působení spektra proruských aktivistů, kteří se podíleli na šíření dezinformací. Termínem ‚proruští aktivisté‘ v tomto kontextu BIS neoznačuje všechny prorusky smýšlející osoby, ale primárně ty, které svými aktivitami vědomě či nevědomě přímo napomáhají cizí moci,“ uvedla kontrarozvědka k otázce ochrany ústavnosti.

Proruští aktivisté využívají podle BIS zavádějící, manipulativní či lživá tvrzení, s jejichž pomocí udržují napětí a strach ve společnosti, což napomáhá její polarizaci a podkopávání důvěry ve fungování svobodného demokratického státu.

BIS zopakovala rovněž varování před pozvánkami do Číny na školení, semináře či poznávací zájezdy. Tyto příležitosti podle ní využívají čínské zpravodajské služby k oslovení ohledně spolupráce a vyvolání dojmu u dotčené osoby, že Číně „něco dluží“.

Stejně jako před rokem upozorňuje, že k nátlakovému prosazování čínských zájmů se uchylují i kariérní diplomaté. Čínští zpravodajci pak zvyšují aktivitu v tom, jak se snaží vyhledat a kontaktovat potenciální spolupracovníky mezi českými občany.

Kontrarozvědka potvrdila úmrtí jednoho z bojovníků, kteří odešli z České republiky, aby se připojili k teroristickým organizacím v Sýrii a Iráku.

Celkově hodnotí BIS situaci v oblasti terorismu a islamistické radikalizace v Česku jako klidnou. „Muslimské organizace se stejně jako v předchozích letech potýkaly s personálními a finančními problémy. I přes snahy různých skupin o získání vlivu nad těmito organizacemi byl zachován dlouhodobě umírněný charakter muslimské komunity,“ uvedla BIS.