Článek
Tato zjištění prezentoval na říjnové konferenci věnované budoucnosti Balatonu vodohospodářský inženýr Bence Fülöp. Představil při tom výsledky loňské studie, která upozorňuje na možné dramatické změny podoby jezera.
Vědci pomocí klimatických a hydrologických modelů zkoumali, jak by se hladina Balatonu mohla vyvíjet v průběhu 21. století v závislosti na emisích skleníkových plynů a případném umělém doplňování vody.
Z výsledků vyplývá, že při naplnění nepříznivého klimatického scénáře a bez doplňování vody by se mohla ve druhé polovině století souvislá vodní plocha výrazně zmenšit. Při extrémním poklesu by se přitom hlubší oblasti mohly omezit na tři oddělené části. Současná podoba Balatonu by se tím zásadně změnila.
Jak by změnil tvar jezera podle poklesu nebo zvýšení hladiny v budoucnu. Extrémní scénář poklesu o 2 metry ukazuje tři oddělené části.
Varování vědců přichází v době, kdy se Balaton potýká s mimořádně nízkou hladinou. Jen mezi polovinou června a 27. srpnem se na vodoměrné stanici v okrajové části jezera snížila o 34 centimetrů, ze 77 na 43 centimetrů.
Začátkem října hladina jezera dokonce klesla na pouhých 29 centimetrů. Přiblížila se tak historickému minimu z října 2003, kdy vodoměr ukazoval 23 centimetrů. Na začátku listopadu se situace zlepšila jen mírně, hladina dosahovala přibližně 32 centimetrů.
Voda ubývá rychleji, než se doplňuje
Nová analýza na maďarském odborném portálu Másfélfok vysvětluje, proč se Balaton potýká se stále vážnějšími problémy s vodní bilancí. Podle klimatologa Pétera Szabóa dochází k postupnému narušování rovnováhy mezi přísunem vody a jejími ztrátami.
Zatímco v minulosti zimní přebytek vláhy většinou kompenzoval letní úbytek, nyní už tomu tak není. Stále vyšší teploty totiž způsobují, že se z vodních ploch, půdy i rostlin odpařuje více vody. Letní vláhový deficit se proto prohlubuje rychleji, než se zvyšuje přebytek vody v chladné polovině roku.
Podle analýzy byla klimatická vodní bilance povodí Balatonu v 16 z 26 let od roku 2000 záporná. Několik po sobě následujících suchých let tak může způsobit výrazný pokles hladiny. Balaton je přitom obzvlášť zranitelný kvůli své malé hloubce a velké vodní ploše.
Jednou z možností, jak omezit budoucí pokles hladiny, je podle autorů studie umělé doplňování vody z okolních povodí, například z řek Rába, Dunaj, Mura nebo Dráva. Taková opatření by ovšem vyžadovala technicky náročnou infrastrukturu a mohla by mít také negativní ekologické důsledky.
