Agrofert od vstupu Babiše do politiky dostal na dotacích sedm miliard

Nejvyšší částku – přes dvě miliardy – inkasoval právě loni, kdy musel Babiš kvůli zákonu o střetu zájmů svoje zemědělské a chemické podniky převést do svěřenských fondů. Naopak na daních koncern loni zaplatil jen 739 milionů, což bylo nejmíň peněz od doby Babiše jako politika. Kvůli dotacím pro Agrofert se schyluje ke konfliktu mezi Babišem a Evropskou komisí. Uniklá interní zpráva právní služby EK totiž naznačuje, že je šéf hnutí ANO stále ve střetu zájmů, jelikož se ve své funkci může podílet na rozhodování o dotacích, které jeho někdejší firmy získávají.

Právo proto nashromáždilo informace o dotacích z výročních zpráv koncernu i jeho jednotlivých podniků, aby mohlo popsat, odkud a kam dotace směřují.

Firmy někdejšího Babišova holdingu většinou peníze získávají z evropských fondů, které v Česku mezi podnikatele rozdávají ministerstva průmyslu a zemědělství. V menší míře jsou zastoupeny také dotace, které vyplácí resort životního prostředí. Samotné dotace lze rozdělit do tří druhů: provozní, investiční a dotace na srovnání výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Hlavním přísunem peněz jsou provozní dotace, které dostávají zemědělské podniky koncernu. Není to překvapení, protože Agrofert je největším tuzemským koncernem v zemědělství a potravinářství. Celkem do něj spadá zhruba 200 firem i z dalších oborů, jako třeba chemie, lesnictví nebo dřevařství.

Výše provozních dotací se vypočítává podle počtu chované zvěře nebo podle výměry osetých ploch. A terčem kritiky bývá to, že velká část těchto peněz směřuje do velkých kolosů místo toho, aby se podporovaly střední či malé podniky jako v jiných členských státech Unie.

Loni Agrofert na provozních dotacích získal 1,3 miliardy korun. Před rokem 2014, než Babiš vstoupil do politiky a byl poprvé zvolen poslancem, získával Agrofert provozní dotace nižší. Třeba v roce 2011, kdy založil hnutí ANO, činily mírně přes půl miliardy korun.

Provozní dotace v rámci koncernu pobírá třeba podnik Agro Jevišovice, který hospodaří na 6000 hektarech půdy. Na polovině pozemků loni pěstoval obiloviny, na zbytku řepku nebo kukuřici na zrno. V posledních čtyřech letech tato jihomoravská firma za osetá pole získala přes 153 milionů.

Provozní dotace získávají i podniky Agrofertu, které chovají zvířata. Největším dodavatelem drůbežího masa v Česku je společnost Vodňanské kuře, která sdružuje téměř tři desítky farem. Firma jen v loňském rekordním dotačním roce koncernu získala přes 67 milionů korun. O rok dříve to bylo necelých 50 milionů. Když Babiš v roce 2014 usedl do křesla ministra financí, tak firma brala dotace 42 milionů.

Druhou složkou jsou dotace investiční. To jsou peníze, které firmy dostaly za to, že udělaly nějakou investici. Nebo jde o peníze z investiční pobídky, kterou firmy čerpaly prostřednictvím slevy na daních. Znamená to, že nejprve někde koncern investuje a následně slevy uplatní.

Největší množství těchto dotací podniky Agrofertu čerpaly v roce 2015 – přes 660 milionů korun. V získávání investičních dotací se daří zejména chemickým částem holdingu. Ty totiž musí provozy modernizovat, aby například splňovaly ekologické limity.

Příkladem může být modernizace podnikové teplárny v pardubické Synthesii za necelou miliardu korun, která skončila v roce 2016. Ve stejném roce firma přijala dotaci na tuto akci přes 231 milionů, o rok dříve to bylo přes 47 milionů.

Podobně úspěšná byla také lovosická Lovochemie, která v roce 2015 získala přes 117 milionů na modernizaci kotle. Výrobce hnojiv ze severu Čech byl také úspěšný v oblasti investičních pobídek. Jednu má totiž schválenou. Jde o daňovou slevu až do výše 591 milionů korun, ze které však firma zatím podle loňské výroční zprávy nečerpala. Čas má až do roku 2026.

S investiční pobídkou souvisí i jedna z největších investic v historii koncernu: otevření nové továrny na čpavek ve slovenském Duslu Šaľa. Vybudování nové továrny, která funguje od letošního září, stálo v přepočtu více než osm miliard korun. Agrofert si na oplátku v příštích deseti letech bude moct uplatnit slevy na daních převyšující jeden a půl miliardy.

Z daňových slev se mohou těšit i další firmy koncernu. Jde například o Pekárnu Zelená louka, jejíž nová továrna v Herinku u Prahy chrlí toastový chleba. Tato firma má od ministerstva průmyslu a obchodu slíbené daňové slevy v součtu za 267 milionů korun. Dosud čerpala necelých třináct milionů.

Posledním typem dotace, které Agrofert čerpá, jsou peníze na srovnání výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Některé firmy koncernu totiž provozují bioplynové stanice. Loni takhle koncern inkasoval 147 milionů, v předchozích letech byly částky podobné.

Možným střetem zájmů Babiše kvůli podnikání se bude příští týden zabývat Evropský parlament. Očekává se také, že EK začátkem příštího roku vydá kvůli možnému problému oficiální stanovisko. [celá zpráva]

Právníci do zprávy pro Komisi napsali, že hrozí, že by Česko muselo část dotací vrátit do unijního rozpočtu. Babiš však trvá na tom, že pro vracení dotací není žádný důvod. [celá zpráva]

„Agrofert čerpá dotace zcela v souladu s českým i evropským právem a podle stejných pravidel jako všichni ostatní příjemci dotací v České republice,“ uvedl mluvčí koncernu Karel Hanzelka.

Podle něj firma navíc není na dotacích závislá, primárním zdrojem příjmů jsou chemické továrny. „Na tyto dotace nemá a nemůže mít Andrej Babiš jakýkoli vliv. Ostatně sám říká, že pokud se na vládě projednává jakákoli agenda, která se dotýká Agrofertu, vždy se zdrží hlasování,” řekl Hanzelka. Agrofert podle něj není závislý ani na státních zakázkách. „V roce 2017 tvořily jen 2,54 % tržeb firmy,” dodal mluvčí s tím, že pokud Agrofert ve výběrových řízeních vítězí, je to jen proto, že nabízí nejlevnější cenu.