Podle opozice ale Langer odvoláním vedení inspekce porušil principy právního řádu, neboť je sám v konfliktu zájmů. Podle nich je totiž důvodem změn v inspekci kauza s údajnými odposlechy politiků a novinářů. Odposlechy byly nasazeny v rámci vyšetřování úniku informací z takzvané Kubiceho zprávy. Vyšetřování vedla právě inspekce a mezi podezřelými z úniku je i Langer.

Ministr ale tvrdí, že inspekce pracovala špatně, některé její útvary si dělaly, co chtěly, její výkonnost klesala a pouze "honila čárky". Odmítá, že by důvodem personálních změn byla snaha ovlivnit vyšetřování kauzy.

Poslance ale o své verzi nepřesvědčil. Výbor nakonec přijal usnesení, že Langerovy personální kroky nemají charakter systémových změn a že by se ministr měl napříště kvůli možnému střetu zájmů vyhnout rozhodnutím, která mohou ovlivnit vyšetřování úniku informací z Kubiceho zprávy.

Langer s Bublanem se neshodli

Langer také uvedl, že na špatném stavu inspekce se nejvíce podepsala poslední reorganizace útvaru přijatá ještě jeho předchůdcem Bublanem.

"Myslím, že inspekce potřebovala systémové a personální změny, které ještě možná budou pokračovat," řekl novinářům Pavel Severa (KDU-ČSL).

Naopak s Langerovým vysvětlením se nespokojil předseda výboru, bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD). "Vidím stejný postup jako u zpravodajských služeb, kdy se nejdříve dělají personální změny a potom se to odůvodňuje systémově," řekl Bublan.

Vláda totiž nedávno také odvolala šéfa civilní rozvědky Karla Randáka, který formálně spadal pod ministerstvo vnitra. Svůj krok následně vysvětlila chystaným sloučením služeb.