Článek
Nová koaliční vláda totiž již oznámila, že chce mít méně ministrů i ministerstev. Navíc existuje ucelený projekt pod názvem eStát (efektivní stát), který minulé roky vznikal pod patronací předsedy ODS Mirka Topolánka a jenž je na omezení byrokracie, rušení či výrazné redukci institucí a jejich pracovníků postaven. ODS chce projekt eStát využít při reorganizaci státní správy.
Kritici úřadů tvrdí, že od roku 2002 přibylo 2400 zákonů, prováděcích vyhlášek a předpisů. Na patnácti ministerstvech, úřadu vlády a dvanácti centrálních úřadech působí 20 600 lidí.
Drábek: Ušetřit lze až 86 miliard
K propouštění úředníků a omezení předpisů tlačí potenciální vládu i představitelé průmyslu. Podle nich je třeba počty úředníků redukovat na polovinu. Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka lze ušetřit změnami ve fungování státu vůči podnikatelům 86 miliard.
"Redukce počtu úředníků je možné docílit dvěma způsoby," říká politoložka Martina Hronová. Buď se musí zredukovat služby, které stát zajišťuje, nebo se činnost státních úřadů zracionalizuje za využití výpočetní techniky a řada činností dosud zajišťovaných státem se svěří do rukou soukromých firem. Například penzijní systém.
"Je třeba jednat na rovinu," souhlasí předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. A říci, jaké služby, které dosud zajišťuje stát, by měly být zrušeny. Pod heslem Méně byrokracie se totiž mohou skrývat snahy značnou část veřejných služeb zprivatizovat. Obecně podle poznatků ze západní Evropy převedení služeb, dosud zajišťovaných státem, soukromým firmám sice přineslo jednorázový pokles počtu pracovníků státní správy, ale současně tyto služby zdražily v průměru o 25 procent. Soukromé firmy totiž musí vykazovat zisk.
"Už se ale tak otevřeně neinformuje," dodává Vondrová, že z toho půl miliónu lidí napojených na státní rozpočet je 200 tisíc učitelů, patří sem celníci, policisté stejně jako meteorologové, pracovníci krajů a obcí. Těch skutečně klasických úředníků je něco přes 70 tisíc. Mzdové výdaje v centrálně řízené rozpočtové sféře sice přesahují 91 miliard korun, ale jsou v tom zahrnuty například právě platy učitelů regionálního školství.
Nakupované služby jsou dražší
Projekt eStát poukazuje, že řadu služeb, poskytovaných institucemi placenými ze státního rozpočtu, je možné předat soukromé sféře, uspořit tak placené zaměstnance. Jenže jak ukazují příklady ze zahraničí, nemusí to být vždy pravda. Samozřejmě to přinese jednorázovou úsporu pracovníků, tedy i nákladů rozpočtu.
Ovšem pokud se správa sítí svěří soukromé firmě, vzrostou náklady na zajištění provozu. Dokonce, jak ukazuje praxe řady západoevropských zemí, vzrostly náklady tak výrazně, že bylo upuštěno od toho, aby např. elektronizaci státní správy zajišťovala soukromá sféra.
Někdy dochází k absurditám. I u nás se hovoří o privatizaci vězeňství. Opět podle zkušeností z Evropy, ale zejména z USA, kde privátní věznice jsou, je zde spíše zájem na tom, aby byly stále plné cely, než zájem obecně snižovat kriminalitu.
Východisko existuje
"Záměr vytvořit výkonný a přitom efektivní stát musí doprovázet analýzy dopadů těchto kroků. V Česku se ale pod pojmem efektivní stát nemyslí smysluplná efektivní správa veřejných věcí, ale spíše ideologický postoj, který říká, že vše má být pouze soukromé a za peníze, každý odpovídá sám za sebe a sociální stát je přežitek," vysvětlila Vondrová. Chybí rozumný, skutečně ekonomický a praktický pohled, dodala.
Reforma státní správy, její zjednodušení a racionalizace jsou nutné, říká ekonom Jan Švejnar, ale je to velký problém. Je nutné řešit i otázku, co s propuštěnými lidmi. Současně reforma vyžaduje změnit systém řízení státu, změny většiny zákonů, změnu penzijního, zdravotního a sociálního systému.
Podle ODS je však třeba v odbyrokratizování a zefektivnění či zeštíhlení státu postupovat rychle. Mimo jiné i proto, že méně byrokracie pomůže podle ODS ekonomice a redukce státní správy přinese úsporu desítek miliard. Růst ekonomiky zase pomůže propuštěným úředníkům najít zaměstnání v soukromém sektoru.
Rychlost je ale slabina reformy státní správy, říkají její kritici. ODS svou zamýšlenou daňovou reformou vybere méně daní, potřebuje tedy rychle snížit výdaje. Tlak nedostatku peněz reformu státní správy uspěchá, což naštve lidi, kterých se to dotkne, a současně to vyvolá zmatky ve správě státu. Navíc nevzniknou ani nová pracovní místa.