Nejvíce provinilců odhalili inspektoři v Karlovarském kraji, kde více jak polovina z devíti zkontrolovaných vodních elektráren na říčce Bystřici v podrušnohoří nedodržuje předepsaný minimální zůstatkový průtok vody v korytě.

"Zjistili jsme dokonce případy, kdy veškerá voda byla svedena do náhonu a koryta v úseku i sto metrů zůstala úplně suchá. Tam nemá šanci přežít vůbec nic," řekl Právu Lubor Bednář z ČIŽP v Karlových Varech. Podle něho inspektoři uložili pokuty od 20 do 100 tisíc korun. Většina provozovatelů vodních elektráren se proti rozhodnutí inspekce odvolala na Ministerstvo životního prostředí.

 "Jejich reakce byla různá. Někteří se k tomu postavili uznale a byli si vědomi svého pochybení. Někteří se ale tvářili dotčeně. Ozývaly se i hlasy, že chceme zlikvidovat vodní elektrárny. Nenechali si vysvětlit, že existují pravidla hry stanovená vodoprávním úřadem, která hovoří mimo jiné i o minimální zůstatkovém průtoku. Konkrétně na Bystřici je stanoven na 138 litrů za vteřinu a když mu tečou pod odběrným objektem do původního koryta pouze tři nebo čtyři litry, tak je to skutečně málo," dodal Bednář.

Inspektoři chtějí v kontrolách pokračovat. "Účelem naší práce je dostat vodu zpět do toku. Minimálně jednou nebo dvakrát na Bystřici zase zajdeme podívat, jestli naše snaha nebyla zbytečná. Pokud zjistíme opětovné nedostatky, tak do toho půjdeme znovu a už s daleko tvrdším postihem," dodal Bednář.

Nízkým průtokem trpí hlavně ryby

Podle vedoucí oddělení ochrany přírody plzeňského inspektorátu ČIŽP Aleny Brožíkové má minimální průtok vody v korytě negativní dopad hlavně na vodní život. "Nedostatečný průtok limituje rybí obsádku i obsádku jiných živočišných druhů, z nichž někteří jsou chráněny zákonem.  Zmenšení objemu vodního tělesa je zároveň zmenšením jejich životního prostoru, dochází k výraznému poklesu úkrytové kapacity toku, zejména pro ty druhy ryb i jiných živočichů, kteří úkryt vyžadují jako nezbytnou podmínku svého životního prostředí," vysvětlila Brožíková. Podle ní se příroda dokáže vyrovnat i s nízkými průtoky, pokud trvají nějakou krátkou dobu, která je jí blízká.

"Běžně dochází k tomu, že je například suchý rok a tím i nízké průtoky. V okamžiku, kdy to je ale stav trvalý, nemá šanci si s tím příroda sama poradit," uzavřela Brožíková.

Statisícové škody počítají i rybáři. "Nízkým průtokem vody trpí rybí obsádka. Tím, že zmizí voda z koryta, dojde například k vysušení snůšky jiker. Drží se tam pouze malé ryby, pro větší jedince tam není prostor. Například na Mži, v místě vodní elektrárny ve Světcích na Tachovsku, jsme si nechali zpracovat znalecký posudek, podle kterého činil úbytek rybí obsádky v regulovaném korytě o 60 až 70 procent," řekl hospodář Západočeského rybářského svazu Jaroslav Vogl.