Jak dále řekl, žalobkyni požádal o vysvětlení všech důvodů průtahů i o patřičné vyvození důsledků z neuspokojivého stavu.

Uzunoglu byl v 90. letech v ČR 31 měsíců držen ve vyšetřovací vazbě a justice jeho případ za 12 let nedořešila. Z nečinnosti a selhání v této kauze mezi lety 1994 až 2005 obvinily letos v březnu významné české osobnosti představitele ústavních institucí otevřeným dopisem, o němž Právo informovalo.

Neuspokojivé vysvětlení

Zaorálek považuje za "nehájitelnou" argumentaci Vesecké, že kauze po celou dobu věnovaly orgány činné v trestním řízení odpovídající pozornost a že v průběhu trestního řízení nebyly zjištěny neodůvodněné průtahy.

Nesouhlasí také s názorem státní zástupkyně, že Uzunoglu i další obvinění sami vytvořili překážky pro další vyšetřování, když v roce 1997 opustili Česko. "Chybějí informace, že to byla naše cizinecká policie, které odmítla obviněným udělit prodloužení pobytu," připomněl Zaorálek Vesecké. Také napsal, že v roce 1996 Český helsinský výbor upozornil v případě Uzunoglu na selhání českého právního systému.

Šéf Sněmovny také uvedl, že Inspekce ministra vnitra před 11 lety konstatovala, že policie se v tomto případě "dopustila řady přehmatů" a že i ministr spravedlnosti Pavel Rychetský v roce 2003 konstatoval v této záležitosti "nesprávný postup" Obvodního soudu pro Prahu 4.

Přestože bylo v roce 1999 ukončeno vyšetřování, tak až v červnu 2004 bylo nařízeno hlavní líčení.

Zaorálkovi také vadí, že se Vesecká nezmiňuje o Uzunoglově žalobě na Českou republiku u soudu ve Štrasburku kvůli průtahům za nezákonnou délku trestního řízení, kterou podal před dvěma lety.

Uzunoglu je letošním laureátem ceny Františka Kriegla - jediného čs. politika, který v roce 1968 nepodepsal v Moskvě sovětský diktát. Ocenění má převzít 1. června.