Je otázkou, zda Jandákova iniciativa najde pochopení u poslanců ČSSD. Šéf sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka z ČSSD uvedl, že pro něj byly výroky ministra kultury překvapením. "Jsem toho názoru, že tak zásadní změnu postoje je třeba projednat nejprve ve vlastním klubu a pak o něm jednat v jiném klubu. Nemyslím si, že je možné se ještě v tomto volebním období vrátit jak ke smlouvě s Vatikánem, tak k církevnímu zákonu," řekl Laštůvka.

Sněmovna již jednou smlouvu s Vatikánem zamítla, předkládal ji poslancům ještě bývalý ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD).

Lidovci pozvali Jandáka na jednání klubu  kvůli jeho nedávným výrokům, v nichž zpochybnil církevní novelu a vyslovil se pro ratifikaci smlouvy s papežským státem.

Poslanci KDU-ČSL chtěli vědět, zda to znamená posun v názorech celé ČSSD. Postoj sociální demokracie v obou věcech byl totiž dříve odlišný. Nejsilnější vládní strana spolu s komunisty prosadila novelu církevního zákona a zabránila přijetí smlouvy s Vatikánem.

Křesťanští demokraté po schůzce s Jandákem vyjádřili naději, že ministr nominovaný ČSSD hovoří i jménem nejsilnější vládní strany. "Já si nedokážu představit, že by pan ministr vystupoval v rozporu s tím, co si myslí ČSSD. Jestli je to myšleno poctivě, nebo jestli je to pouze hra sociálních demokratů, uvidíme v příštích dnech," uvedl lidovecký poslanec Josef Janeček.

Jandák hodlá přesvědčit poslance ČSSD

Jandák ale zatím hovořil jen s některými poslanci ČSSD. Ministr chce sociální demokraty přesvědčovat o nepotřebnosti novely, proti níž je i církevní komise ČSSD, a o užitečnosti ujednání s Vatikánem.

Novelu církevního zákona kritizují církve i lidovci kvůli pasáži o evidenci charit, diakonií a vzdělávacích zařízení. Lidovci kvůli tomu iniciovali ústavní stížnost. Novela podle nich komplikuje církvím charitativní práci a je v rozporu s ústavou.

Smlouva s Vatikánem rozhádala slovenskou vládu

Smlouva s Vatikánem byla příčinou rozpadu slovenské vládní koalice. Křesťanští demokraté (KDH) její ratifikaci vehementně prosazovali, proti byl premiér Mikuláš Dzurinda. Jádrem sporu byl bod o výhradě svědomí, kdy by podle textu smlouvy mohli věřící lékaři odmítnout provést potraty či předepisovat antikoncepci.