Na Hradčanském náměstí se odpoledne shromáždilo několik desítek zvědavých diváků, další lidé stáli podél celého průvodu až k improvizovanému Betlému na Loretánském náměstí. Po půl čtvrté se otevřela vrata Arcibiskupského paláce, odkud za zvuku trubky a bubnů vyšla nejprve hradní stráž a pak samotný průvod.  

"Už jedou tři králové z východu do zemi judské, do svatého města Betléma, aby se poklonili malému Ježíškovi a dary jemu předali," hlásal po cestě posel v čele průvodu. 

Tři králové, odění do červeného, zeleného a bílého roucha a s turbany na hlavách, mávali ze hřbetů velbloudů  především dětem, kterých bylo na náměstí nejvíce. Doprovázela je pážata nesoucí dary a další postavy v historických kostýmech.

V půlce cesty se králové podle legendy zastavili u krále Heroda, aby se zeptali na cestu do Betléma. Poté pokračovali až na Loretánské náměstí, kde se nacházel živý betlém. Tři králové, doprovázeni již početným zástupem diváků, se poklonili Ježíškovi a předali mu zlato, kadidlo a myrhu.

Králové mají patrně falešná jména

Slavností Zjevení Páně, či lidově Tří králů končí západokřes'tanské Vánoce a začíná masopust.  

Ve střední Evropě je v tento den zvykem žehnání domů, kdy se na dveře píšou  svěcenou křídou písmena C+M+B, v Čechách obvykle K+M+B. Nejsou to ale patrně počáteční písmena jmen "Třech králů": Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského "Christus mansionem benedicat": "Kristus žehnej tomuto domu".  Jména tří králů zřejmě vznikla až později.

Mudrcové z východu, kteří prý vyčetli ve hvězdách narození Ježíše, se podle Matoušova evangelia objevili u Heroda v Jeruzalémě, aby se zeptali na cestu do Betléma. Herodes poté ze strachu o trůn nechal vyvraždit všechny betlémské chlapce mladší dvou let.