Tak to nakonec viděl i jeden z přímých účastníků řetězové nehody u Měřína, řidič kamiónu Stanislav Dlouhý. "Je to absolutně neudržovaná vozovka. Tuhle situaci přičítám silničářům. Za celou dobu jsem je na dálnici nepotkal. Mohl jsem dělat, co chtěl, ale na té vozovce se nedalo ubrzdit. Abych nevrazil do ostatních, musel jsem se vyhnout vlevo a skončil jsem ve svodidlech," řekl Dlouhý.

Silničáři zase z kalamitních situací a poruch provozu viní hlavně neopatrné a často bezohledné řidiče, kteří riskují životy své i ostatních. "Někteří i na čertvém sněhu jezdí úplně stejně, jako by byla vozovka suchá, někteří skoro nesundají nohu z plynu," říká vedoucí střediska údržby dálnice ve Velkém Beranově Josef Báňa. To byla zřejmě i příčina středeční havárie na 135. km, kterou rychlou jízdou podle svědků způsobil řidič holandského kamiónu.

Potřeba by bylo třikrát tolik

V jednom však dávají silničáři řidičům za pravdu. Při kalamitách, jaká byla například ve středu, je pro kritické úseky, a ty jsou především na Vysočině, techniky málo.

"Naši lidé dělají maximum," říká vedoucí střediska údržby dálnice ve Velkém Beranově Josef Báňa, ale připouští, že sypače nejsou současně na všech místech, kde by si řidiči představovali. "Ve středu dopoledne bych klidně zaměstnal dvacet řidičů s posypovými vozy a s radlicemi. Jenže já jich mám na každou směnu k dispozici pouze sedm. Je to celé samozřejmě o penězích," říká Báňa.

Velkoberanovský úsek, který leží celý na Vysočině, měří osmačtyřicet kilometrů. Začíná na 92. kilometru kousek za Humpolcem a končí na 140. kilometru u Velkého Meziříčí. Každý z řidičů ve službě najede za směnu kolem 250 kilometrů, když se silnice ošetřuje chemicky, rozvezou nákláďáky za dvanáct hodin i 170 tun soli.

Vyjíždějí z jednoho místa

"Na celý tento úsek máme k dipozici sedm aut s radlicemi a sypači. Všichni vyjíždějí z Velkého Beranova, který je na 119. kilometru, kde jsou dispečink, sklady posypového materiálu i dílny. Směrem na Meziříčí vyrážejí tři vozy a ty jsou zpátky v Beranově většinou za hodinu, tři nebo čtyři soupravy míří směrem na Humpolec, jejich kolečko trvá zhruba dvě hodiny," popisuje práci na dálničním středisku údržby jeho vedoucí.

Dalších zhruba patnáct až dvacet minut trvá pak na základně ve Velkém Beranově dotankování nafty a naložení dalšího nákladu solanky. "Delší z obou okruhů zvládnou řidiči čtyřikrát až pětkrát za jednu dvanáctihodinou směnu. To je maximum," zdůrazňuje Báňa.

Silničáři: Na sněhu jak na suchu

Počet jízd v době kalamitních událostí závisí pak především na chování řidičů. "Když nám to kamión ucpe, tak se za místo takové uzávěry zkrátka nedostaneme. A jakékoliv zdržení údržbářské techniky v zácpách se okamžitě projeví na stavu dálnice," říká zkušený cestář, který odmítá rozdělení viny za kolapsy přetížené dopravní tepny rovným dílem na řidiče a na údržbáře.

"Naším úkolem je podle zákona zmírňování následků nepřízně povětrnostních vlivů," poukazuje Báňa s tím, že na stále hustší dopravu je zatím krátká i moderní technika, která by údržbářům mohla pomoci zasáhnout co nejrychleji. Dispečer ve Velkém Beranově má totiž k dispozici jen kamery na obou koncích spravovaného úseku dálnice. "Kamera na 95. kilometru nám chytá počasí od západu, kamera na 129. kilometru nás informuje o příchodu vlny srážek od východu," připomíná Báňa.