"My vycházíme ze sčítání lidu, které bylo v březnu 2001, a každoroční bilance, kterou čísla aktualizujeme," řekl Právu Miroslav Šimek, vedoucí oddělení demografie Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Které číslo je přesnější?

"Je možné, že statistikové některé obyvatele nezapočítali. My vycházíme z centrální evidence obyvatel. Podklady máme z matrik měst, které nám je dodávají průběžně. Ani my ale nemusíme mít informace o tom, že někdo například vyjede na dva roky do ciziny. Trvale hlášen je stále na stejném místě, takže je stále v naší evidenci, ačkoli tady nežije," uvedla mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

Počet lidí v ČR
Český statistický úřad 10 220 580
Ministerstvo vnitra 10 460 580

Které číslo je přesnější, to nedokáže ani jedna instituce posoudit. V případě počtu obyvatel ve městech je problém, když se lidé stěhují, aniž to ohlásí na úřadu a změní trvalý pobyt. "Rozdíly tady existovat musí, každý máme jiné zdroje a metody zjišťování a nám při sčítání lidu například unikají cizinci nebo emigranti," připustil Šimek.

Podle Jiřího Teplého z krajské reprezentace ČSÚ v Jihlavě vnitro i ČSÚ docházejí k číslům různým způsobem. "Ani my neříkáme - jedině my jsme přesní. Podle mého je pravda někde uprostřed," konstatoval.

Města protestují

Starostové obcí a měst dvojí údaje o počtu obyvatel už léta kritizují. Nejde totiž jen o čísla pro učebnice zeměpisu. Jde o peníze. Podle počtu obyvatel dostávají totiž obce peníze ze státního rozpočtu. Mnoho starostů proto tvrdí, že ČSÚ, z jehož informací ministerstvo financí vychází, má nepřesné údaje a stovky obcí kvůli němu přicházejí o milióny korun.

Například Městský úřad v Rokycanech má v evidenci 14 412 obyvatel včetně 323 cizinců, oficiální počty přiřkly Rokycanům o 629 lidí méně. "Při přerozdělování daní tak můžeme ztratit až 5 miliónů korun," upozornil rokycanský starosta Jan Baloun (ODS). Ten už za zájmy města orodoval přímo na ministerstvu vnitra, které spravuje evidenci obyvatel, a ministerstvu financí, které rozděluje státní příspěvky.

ČSÚ v Plzni ale zatím stížnost Rokycan neakceptoval. "Sčítání obyvatel je uzavřeno a na ně navazuje roční statistická bilance, kterou teď nelze opravovat," řekla Marta Košařová z oddělení Informačních služeb ČSÚ.

Také údaje olomoucké radnice o počtu obyvatel se výrazně liší od těch, kterými operuje statistický úřad. Podle něho žilo ke konci loňského roku v hanácké metropoli 100 752 lidí. "Podle centrálního registru ministerstva vnitra mělo přitom v polovině letošního roku hlášen trvalý pobyt ve městě bezmála 104 500 lidí," řekl Právu náměstek olomouckého primátora Martin Novotný (ODS). Vedení města již začalo o problému jednat s ministerstvy vnitra a financí, protože Olomouci hrozí, že by mohla přijít o daňové příjmy kolem 150 miliónů korun ročně, pokud by statistici uvedli, že počet obyvatel ve městě klesl pod sto tisíc.

Podle Novotného iniciativa města není namířena proti ČSÚ. "Nicméně je naprosto zřejmé, že kvalitně vypovídá o skutečném počtu obyvatel jen evidence trvale hlášených osob. Ta vzhledem k celostátní databázi vylučuje duplicitu, protože každý může být trvale přihlášen k pobytu jen na jednom místě. Představa, že ve městě je trvale hlášeno přes 104 tisíce obyvatel a přitom bychom měli vypadnout z kategorie měst, v nichž bydlí 100 až 150 tisíc obyvatel, je pro nás absurdní," dodal viceprimátor.

Sčítání je jen jednou za 10 let

O velké částky v rozsahu 200-300 miliónů korun přichází kvůli diferencím mezi oficiálními počty ČSÚ a údaji MV podle brněnské radnice každoročně město Brno.

"Podle našich údajů mělo Brno k letošnímu prvnímu listopadu 386 869 obyvatel, což je téměř o 17 000 víc, než kolik má podle oficiální statistiky. Tento rozdíl je předmětem každoročního jednání představitelů města s ministerstvem vnitra, ale nemá to žádný výsledek," řekl Právu mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára, podle kterého nikdo přesně není schopen říci, kde je příčina rozdílů.

Podle Daniely Hnidové z krajské reprezentace ČSÚ v Ostravě se nepochybně také v Moravskoslezském kraji liší údaje o počtu obyvatel, které má statistický úřad, od údajů, které mají samotné obce. "Pokud nám obec nepošle hlášenky o pohybu obyvatelstva, my nemáme šanci to zjistit. Počet obyvatel šetříme pouze u sčítání jednou za deset let. Jinak záleží na obcích, zda nám změny v pohybu obyvatel nahlásí," řekla Hnidová Právu.

Proto již od roku 2001 ČSÚ doporučuje, aby se určujícím údajem o počtu obyvatel obce stal právě údaj z evidence obyvatel.

Odměna za pobyt

Jihlavu podle zdejších radních připravil střet statistiky a vlastní evidence o 25 miliónů korun. Vedení radnice na to zareagovalo vypsáním odměny tři tisíce korun pro každého člověka, který se do konce roku ve městě zaregistruje k trvalému pobytu. Peníze na odměny se vyčerpaly během několika málo dnů.

Také Kolín začal vyplácet tisícikorunovou odměnu za přihlášku k trvalému pobytu a vyplatilo se mu to. Město mělo podle statistického úřadu na počátku roku 29 489 obyvatel, a pokud jejich počet přesáhne 30 tisíc, pak si tamní pokladna přivydělá 10 miliónů korun.

"V pátek jsme přepočítávali evidenci a máme 30 032 obyvatel," řekl Právu tajemník kolínské radnice Jiří Kamínek. Obdobně pod hranicí pro vyšší příjem z daní je například Mělník. Tomu chybí ke 20 tisícům zhruba 700 lidí. "Příliš jsem nevěřil, že se vyplácením odměny podaří Kolínu něčeho dosáhnout, ale pokud se to podařilo, pak zřejmě i u nás budeme o této možnosti jednat," uvedl starosta Mělníka Miroslav Neumann (ODS).

Nesrovnalosti v počtu obyvatel, které vykazují údaje ČSÚ a ministerstva vnitra, by měla napravit meziresortní komise, kterou vytvořil ministr financí Bohuslav Sobotka.