Pouze pro zhruba desetinu Slováků není ptačí chřipka žádnou hrozbou. Češi se obdobně vyjádřili v 15 procentech případů. Přibližně třetina Maďarů a Poláků nepovažuje ptačí chřipku za zdravotní riziko.

Je ptačí chřipka hrozbou? (v %)
ČR Polsko Maďarsko Slovensko 
Vážná hrozba 36,4 19,8 20,2 39
Mírná hrozba 40,5 42,3 39,2 44
Není to hrozba 15,1 32,2 34,8 12
Zdroj:CVVM

Jenom 27,7 procenta Čechů se domnívá, že se vláda dostatečně připravuje na boj s možnou pandemií ptačí chřipky. Je to značný rozdíl oproti Maďarům, kteří věří prevenci kabinetu v 66,7 procentech případů.

Více Čechů má k postupu vlády v boji s ptačí chřipkou vážné výhrady, jsou to zhruba dvě pětiny občanů. Naopak v Maďarsku je počet nespokojených s vládním přístupem k virovému onemocnění poloviční, tedy pětina obyvatel.

Více než muži (29 procent) se obávají viru H5N1, který je příčinou ptačí chřipku, české ženy (43 procent). Další rozdíly lze nalézt na linii město vs. venkov, městské obyvatelstvo přistupuje k ptačí chřipce s menšími obavami než vesničané.

I přes obavy se obyvatelé zemí Višegrádské čtyřky většinou nehodlají vzdát konzumace drůbežího masa. Nejopatrnější jsou v tomto ohledu Češi, z nichž pětina omezila jídelníček drůbeže. O polovinu méně Poláků (zhruba desetina) si odřekne drůbeží maso než jejich čeští sousedé.