Jedním z hlavních bojovníků proti registrovanému partnerství je ve Sněmovně poslanec Jiří Karas (KDU-ČSL). Lidovecký zákonodárce tvrdil, že zákon, který chce prosadit rovné podmínky pro homosexuální občany, ve skutečnosti bude znamenat "prosazení nových nerovností". "Pokud tento zákon podpoříme, neplodnost bude mít stejný význam jako plodnost," řekl Karas. Podle něj by schválení předlohy zákona "vytvořilo předpoklady pro homosexuální převýchovu společnosti".

Přijetí normy podporoval například poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský, podle nějž je česká společnost tolerantní a většina lidí souhlasí s přijetím registrovaného partnerství. Poslanci by podle něj měli umožnit menšinovým homosexuálním jedincům svobodně vyjádřit vůli, zda chtějí žít ve společné domácnosti.

Kvapil: po registrovaném partnerství bude následovat adopce dětí

Dalším kritikem registrovaného partnerství byl lidovec Tomáš Kvapil. "V zemích, kde přijali poslanci registrované partnerství, homosexuálové se s tím nespokojí," řekl. "Dalším krokem na cestě je požadavek homosexuálů na adopci dětí," mínil Kvapil. Podle něj by podobný vývoj nastal i v Česku. "Zdánlivě neškodné opatření přináší odstranění respektu k důležitým hodnotám euroamerické civilizace," hájil Kvapil tradiční pojetí rodiny.

Poslanec ČSSD Václav Votava naopak připomněl, že homosexualita není nemoc. "Být jiný neznamená být nenormální," řekl Votava s tím, že jako nejsou diskriminováni levorucí občané, neměli by být na indexu ani homosexuálové.

Posledním, kdo vystoupil v obecné rozpravě o registrovaném partnerství, byl poslanec ODS Marek Benda. Podle něj "by Sněmovna neměla podléhat tlaku jedné skupiny obyvatel". Benda se tedy vyslovil pro zamítnutí zákona o registrovaném partnerství.

Sněmovna již dříve registrované partnerství odmítla

Návrh zákona o registrovaném partnerství předložili poslanci ČSSD, ODS, US-DEU a KSČM, ostře proti je konzervativní KDU-ČSL. Pokud by registrované partnerství bylo schváleno, homosexuálové by získali možnost legálního svazku. Nyní takovou šanci nemají. Sněmovna o zákonu jednala již v minulosti, nikdy se jej však nepodařilo prosadit.

Přijetí norem, které ochraňují práva menšinových gayů a lesbiček, podporuje i legislativa EU. Rada Evropy se  poprvé vyslovila proti útlaku homosexuálů v roce 1981. V roce 1984 Evropský parlament přijal rezoluci proti sexuální diskriminaci v zaměstnání. V Evropě sílí trend povolování registorvaného partnerství, letos jej uzákonilo například i katolické Španělsko.

Podle říjnového průzkumu CVVM jsou Češi v porovnání s ostatními obyvateli střední Evropy vůči homosexuálům shovívavější.  Podle CVVM by 42 procent Čechů souhlasilo, aby homosexuální páry měly právo na sňatek. Poláků se k této otázce kladně vyslovilo 21 procent, Maďarů 25 procent a Slováků 24 procent. Registrované partnerství schvaluje dokonce 62 procent Čechů, výrazně více lidí než v okolních zemích.[celá zpráva]