Buzková odchází z politiky a Nováková si není jistá, zda volitelné místo v mužské konkurenci obhájí. "Mám pocit, jak se to teď tvoří, že o ženy příliš nestojí. Ale já se uživím," reagovala pro Právo.

Kandidovat do Sněmovny nebude ani její současná místopředsedkyně Jitka Kupčová. Na jihu Čech ale mají náhradu - náměstkyni českobudějovického primátora Vlastu Bohdalovou.

Ačkoli v ČSSD platí, že nejméně čtvrtina vnitrostranických funkcí je vyhrazena ženám, kandidátních listin se to netýká. A tak mezi lídry navrženým předsednictvem je v Královéhradeckém kraji jen Hana Orgoníková.

Za to ve středních Čechách, volebním kraji se 12 okresy, kde ČSSD počítá se zhruba šesti volitelnými místy, nemá šéfka Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Anna Čurdová předem nic jisté. Konkurentkou jí může být starostka Unhoště Lenka Mazuchová a zbylých pět míst zřejmě obsadí muži, i když jeden ze soupeřů -Stanislav Gross - ubyl.

"Zatím se soc. dem. nenaučila zacházet s ženským voličem a s tím, že ženská témata mohou přitáhnout volební hlasy. Zvlášť pokud jde o roli žen v zachování a udržení sociálního státu. Vždyť první, na koho budou dopadat reformy ODS, jsou ženy," posteskla si pro Právo Čurdová.

Strana mužů?

V Libereckém kraji mohou být pro ČSSD podle odhadů volitelní tři, možná čtyři kandidáti. "Má ambice je druhé místo na kandidátce," potvrdila Právu poslankyně Jitka Vojtilová. Nikdo před konferencemi nemůže ale říci, zda Vojtilová svůj cíl splní.

Určité otazníky visí nad kandidaturou Milady Emmerové v Plzeňském kraji poté, co byla odvolána z postu ministryně zdravotnictví. Stranu v současném volebním období opustila Jana Volfová. A kromě Buzkové s Kupčovou za ČSSD nebude kandidovat další poslankyně ze soc. dem. klubu - Jana Hamplová.

"Blýskalo se sice na lepší časy, ale ta doba je pryč, a opravdu se soc. dem. teď stává stranou mužů," řekla Hamplová. Do volebního týmu Jany Bobošíkové však nepřešla kvůli ženským tématům, ale prý kvůli důrazu na samosprávu.

Úřadujícího šéfa ČSSD Bohuslav Sobotka ženský problém ve straně nepálí. "V rámci soc. dem. se snažíme, abychom na kandidátkách ženy měli," uvedl a dodal: "Věřím, že zastoupení žen bude minimálně stejné jako v roce 2002." Podle šéfa poslanců ČSSD Michala Krause jde o problém celé politické scény.

"Nemůžeme vytvářet jakoukoli diskriminaci v uvozovkách, která by dávala takové podmínky, které by deformovaly primární volby," poznamenal Kraus ke tvorbě kandidátek. V roce 2002 za ČSSD kandidovalo do Sněmovny 86 žen, tedy více než čtvrtina ze všech adeptů soc. dem. na poslanecký mandát. V 70členném klubu nejsilnější vládní strany je však nyní jen 8 poslankyň (11,5 procenta).

ODS v posledních volbách postavila necelou pětinu (63) žen, KSČM více než pětinu (75), koalice lidovců s unionisty zhruba 15 procent (54) žen. Za Stranu zelených kandidovala čtvrtina žen (83).