Kraus by uvítal, kdyby novináři podávali majetková přiznání. Šéf soc. dem. poslanců to ve čtvrtek řekl v BBC. Zatím ale není jasné, zda ČSSD bude ve druhém čtení zákona navrhovat další rozšíření okruhu lidí, kteří mají kvůli profesi majetek přiznávat.

Například poslanec soc. dem. Zdeněk Koudelka s Krausem nesouhlasí: "Velice těžko si dovedu představit, že by se zákon, tak jak je napsán, vztahoval na někoho, kdo není placen státem nebo z veřejných rozpočtů."

Smyslem zákona totiž je, aby stát případně sankcionoval občany placené z peněz daňových poplatníků. "Nedovedu si představit, jak by stát sankcionoval novináře, který by měl podporu svého šéfredaktora nebo zaměstnavatele," soudí Koudelka. Jak dále uvedl, novináři sice jsou vlivnou skupinou, ale to samé lze říci například o významných průmyslnících a podobně.

Zveřejňování na internetu vadí

S návrhem zákona o střetu zájmů, který by měl dát tvrdší pravidla pro zveřejňování majetků a vedlejších příjmů politiků, jsou nespokojeni i mnozí další poslanci. Vadí jim okruh těch, kteří by se měli před veřejností odhalit, i to, že by jejich přiznání měla být zveřejněna na internetu.

Kritizují například i to, že by měli oznamovat koupi jakéhokoli zboží dražšího než deset tisíc korun. Ze čtyř výborů, kteří se zákonem mají podrobně zabývat, neukončil dosud jednání o jeho textu ani jeden. Odhodlání změnit jeho znění přitom avizují všechny strany s výjimkou US-DEU, která připouští, že z vládního návrhu, který předložil jejich předseda a ministr spravedlnosti Pavel Němec by se nemělo ustupovat. "Jsme ochotni diskutovat o zpřísnění, ale rozhodně by měly zůstat zachovány jeho principy," řekl Právu místopředseda unie František Pelc.

Kdo se má odhalit?

Kdo všechno by měl mít povinnost rozkrýt své majetkové poměry se ale stanoviska ostatních stran rozcházejí. Zákon z dílny ministerstva spravedlnosti chce zahrnout jen politiky včetně těch komunálních, kteří jsou pro svou funkci uvolněni a kteří by měli přiznávat i vše, co si pořídili spolu s manželi a manželkami do společného jmění. Někteří poslanci chtějí okruh rozšířit. Nejen na všechny zastupitele, tedy i ty neuvolněné, ale i na nejbližší rodinné příslušníky všech politiků. Tento záměr by se líbil především komunistům.

Naopak po zúžení okruhu volá šéf lidovců Miroslav Kalousek, podle něhož by se zákon nemusel vztahovat na ty politiky, kteří již své soukromí odhalili při prověrkách Národního bezpečnostního úřadu. "Došlo by tím v jejich případě k dvojímu prolomení soukromí," řekl Kalousek Právu. Jak dodal, zákon by se naopak mohl vztahovat i na poradce ministrů. Někteří poslanci by rádi viděli v režimu zákona také vysoké státní úředníky, kteří rozhodují o státních zakázkách.

O rozšíření okruhu se chce zasadit i nevládní protikorupční organizace Transparency International, podle níž mají neuvolnění zastupitelé také významné rozhodovací pravomoci.

Omezení po odchodu?

Poslancům ODS se nelíbí tzv. konkurenční doložka, která omezí veřejné funkcionáře po odchodu z funkce. Má se tím předejít situacím, kdy například ministr ODS Ivan Kočárník odpovídal za finance, a krátce po odchodu z politiky přešel do České pojišťovny.

Politik, který je odpovědný za určitou oblast hospodaření, by podle nového zákona nesměl dva roky odejít do společností či firem, které v této oblasti působily. Radim Chytka (ODS) ale tento zákaz zpochybnil: "To bychom měli zakázat lékaři, který se stane na jedno volební období zástupcem hejtmana a má na starosti nemocnice, aby se pak ve svém kraji nemohl vrátit ke své profesi?" uvedl.