Verdikty tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse a následně Nejvyššího správního soudu porušily Listinu základních práv a svobod, uvedl ústavní soudce František Duchoň. Ministerstvo vnitra tvrdilo, že předek žadatelů Hugo Salm nebyl po válce československým občanem a majetek mu byl zabaven podle Benešových dekretů. Ústavní soud však upozornil na existenci osvědčení o trvání Salmova českého občanství z března 1946.

K osvědčení se mělo přihlížet

"Hugo Salm požádal, o vydání osvědčení o národní způsobilosti. Dostal rozhodnutí o trvání československého občanství typu B, které sice mělo jen dočasný charakter, ministerstvo vnitra a NSS k němu měly přihlížet. Bylo to rozhodnutí dobových orgánů, které byly nejlépe seznámeny se skutečností a jsou tam jasné důkazy, že Hugo Salm podporoval boj proti fašismu," uvedl Duchoň.

Podle soudců ÚS dal Hugo Salm české armádě k dispozici pole jako cvičiště střelců, krmil a šatil za okupace malé české děti a na zámku poskytl i úkryt některým lidem, které hledalo gestapo. "Přihlásil se sice k německé národnosti, ale to bylo pod nátlakem a také proto, aby chránil své zaměstnance na statku," dodal Duchoň.

Rozhodnutí ÚS přivítal právní zástupce Salmů Felix Nevřela. Ten se nyní domnívá, že získání majetku do rukou potomků šlechtického rodu je otázkou brzké budoucnosti. "ÚS dal jasně najevo, že se Hugo Salmovi zachovává československé občanství a tím může Pozemkový úřad ČR pokračovat v restituci. Předpokládám, že to nebude trvat déle než 5 let," poznamenal Nevřela.

ÚS řešil stížnost Lesů ČR

Ústavní soud řešil stížnosti Lesů ČR z let 2000 a 2001 proti restitucím bývalého šlechtického rodu Salmů z Rájce-Jestřebí na Blanensku, kterými potomci rodu získali lesy v obcích Kuničky a Veselice o rozloze zhruba 600 hektarů.

Již dříve bylo v této kauze zastaveno trestní stíhání ředitele Pozemkového úřadu v Blansku Stanislava Skřipského, který čelil obvinění pro zneužívání pravomocí veřejného činitele.  Skřipský se měl jako odpovědný pracovník Pozemkového úřadu v Blansku podílet z titulu své funkce na neoprávněném vydání lesů v katastru obcí Kuničky a Veselice dcerám bývalého hraběte Hugo Salma Marii Elizabeth Salmové a Idě Schoellerové.

Žádají i zámky v Rájci a Blansku

Obě dědičky po bývalém hraběti Hugo Salmovi, který v roce 1946 zemřel na svém panství v RájciJestřebí, žádaly vrácení zámku v Rájci-Jestřebí, zámku v Blansku a rozsáhlých pozemků na Blanensku, které se rozkládají zhruba na osmi tisících hektarech půdy. Podle původního rozhodnutí policie kvůli hrubému pochybení Skřipského dostaly lesy v katastru obcí Kuničky a Veselice o rozloze asi 600 hektarů, které neměly být vydány.

Obě dědičky však uplatňovaly nárok hlavně na panství rodu v Rájci-Jestřebí, které se rozkládalo na velké ploše několika měst a obcí. Jejich plány zhatil svým rozhodnutím tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD), který rozhodl, že hrabě Hugo Salm nemá nárok na české občanství, protože se za okupace přihlásil k německé národnosti. Tento závěr ministra pak potvrdil i Nejvyšší správní soud v Brně.

K zamítavému rozhodnutí a neuznání československého občanství přispěly archívní materiály, které ministerstvo vnitra za podpory řady historiků shromáždilo. Podle nich se Hugo Mikuláš Salm v roce 1930 při sčítání lidu i s manželkou přihlásil k německé národnosti. V roce 1939 byl přijat za člena Německého souručenství a posléze byl členem Deutsche Arbeit Front (DAF), což byla složka evidovaná pod NSDAP.