"Je to jedna z variant. Výsledek záleží na tom, jak dopadne sobotní zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD a k čemu povedou jednání s partnery, KDU-ČSL a Unií svobody," řekl Kohout v telefonickém rozhovoru se zpravodajem ČTK v Bruselu.

"Kandidátů na tuto funkci je několik, jméno pana Kohouta je mezi nimi," řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Dodal ale, že to v žádném případě není jediné jméno, o němž se mluví.

Podle informací Práva je už v této chvíli Kohout jediným kandidátem současného premiéra Grosse.

ČSSD o tom, že by Gross mohl podat demisi uvažuje od chvíle, kdy prezident Václav Klaus dal najevo, že by novým premiérem opět jmenoval kandidáta ČSSD. Gross svou rezignaci poprvé připustil ve čtvrtek.

Pokud by Gross podal demisi, je KDU-ČSL, která už z koalice vystoupila, ochotná opět vládnout s ČSSD a US-DEU. Sociální demokraté se ale ve čtvrtek shodli, že ve vládě by neměli být lidé z vedení politických stran. Tím je vyloučeno, aby kabinet vedl první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zůstat by ale mohl například Zdeněk Škromach, který nyní ve vedení ČSSD není.

Kalousek souhlasí, že ve vládě nebude

Šéf lidovců Miroslav Kalousek v pátek prohlásil, že lidovci jsou ochotni jednat o proevropské a nekomunistické vládě. Nebudou požadovat vládní křesla pro předsedu, tedy jeho samého, ani 1. místopředsedu Jana Kasala.

Pokud Gross v sobotu řekne, že podá demisi a s ním tak padne i celá vláda, rozhodnou politici během příštího týdne o jménu člověka, který by měl sestavit novou vládu.

Vláda, v níž by nebyli lidé úzce spjati s politickými stranami, by znamenala částečně úřednickou vládu. Na tuto variantu se přitom politické strany v minulých týdnech nijak nadšeně netvářily.

Komunisté pro takovou vládu nebudou

Předseda KSČM Miroslav Grebeníček odmítl, že by jeho strana pro kabinet tvořený z nevrcholných politiků ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU zvedla při hlasování o důvěře ruku. Jediné, co by jeho strana ve Sněmovně podpořila, by byl menšinový kabinet ČSSD, který by stál na levicové politice.

Pokud se ale strany, které doposud tvořily vládu, domluví, budou mít ve Sněmovně většinu a podporu KSČM nebudou potřebovat.