Podle myslivců je příčinou úbytku především špatné hospodaření zemědělců a státní dotační politika. „Kromě zajíce je ohrožena i další drobná zvěř. Bažanti, koroptve mizí brutálním způsobem z české krajiny,“ potvrdil Právu jednatel mysliveckého spolku Benešov Vojtěch Poslušný.

„Zajíců ubývá každý rok, špatně se hospodaří. Ve velkých lánech se zajíc ztrácí. Když už najde potravu, tak ji zemědělci za dva dny posekají a zaorají a zajíc umírá i hlady,“ dodal Poslušný.

Jednou z cest, jak počty zvěře navýšit, je vypouštění odchovaných zajíců či ptactva zpět do přírody. V okolí Sedlčan vypustili myslivci zajíce na dvou místech, kde je nyní na pět let zákaz jejich lovu. Zatím na několik desítek mladých zajíců přispěl dotacemi Středočeský kraj.

„Už loni jsme myslivcům poskytli na vypuštění 365 zajíců částku přesahující půl milionu korun. Letos předpokládáme, že půjde ještě o vyšší sumu,“ uvedl náměstek hejtmanky Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD).

Jenomže každý kouká na peníze, ideální je pro každého pěstovat jen řepku a kukuřici, což jsou plodiny, které nesou. jednatel mysliveckého spolku Benešov Vojtěch Poslušný

Ale ani to příliš nestačí. Určité spolky nová zvířata vypouštějí, aby osvěžily krev, ale dělají to jen někde. Není to globální, takže žádné velké výsledky z toho nejsou.

Skoro žádný spolek už zajíce nestřílí, ubývá jich, jednou žádní zajíci nebudou. „Myslivecké dotace jsou jedna z cest, ale důležitější je začít jinak hospodařit. Jenomže každý kouká na peníze, ideální je pro každého pěstovat jen řepku a kukuřici, což jsou plodiny, které nesou. To by stát musel změnit. Když mizí zvěř, tak to o něčem svědčí,“ doplnil Poslušný.

Upozornil tak na nebezpečí dotací státu, které podpoří pěstování některých plodin, ale vyvolá se tím jen potřeba dalších dotací kvůli následkům, jež přináší jednostranné zemědělství.

Další myslivci upozorňují také na nedodržování základních pravidel chránících zvěř. „V době sečí je velký problém. Sekat by se mělo od středu ke krajům, komunikace mezi myslivci a zemědělci, co se týká vyhánění zvěře a plašení, je špatná,“ uvedl jednatel spolku myslivců na Příbramsku Zdeněk Dubský.

Myslivci střílejí tisíce koček, toulavých psů jen zlomek

„Zemědělci mají povinnost nahlásit seče, ale je to náročné organizačně zvládnout, myslivost je zájmová činnost, takže to většina dělá po večerech a není to lehké skloubit s normální prací,“ řekl Dubský. Podle něj by se měly chránit hlavně travní porosty v době května, června, kdy zvěř ukrývá mláďata. „Vysoký travní porost berou jako kryt, kde jim nehrozí nebezpečí. Zvěř odloží mláďata a vrací se k nim až večer.

Například srnče, když probíhá sečení, nemá tendence utíkat, protože je v krytu. To samé jsou zajíci nebo koroptve a veškerá drobná zvěř. S nárůstem šíří a rychlostí sekaček je to pro zvěř složitější,“ míní Dubský, který apeluje také na zvýšení pestrosti krajiny. „Pokud bude sto hektarů travin nebo vojtěšky, které se posekají během jednoho dvou dnů, tak těžko půjde zvěř jinam, nemá kam,“ řekl myslivec.

Dalším problémem kromě zemědělství je škodná. „Myslivci mohou likvidovat jen lišku, kunu, tchoře, ale jinak dravce vůbec ne, hájí se dokonce i krkavec, který zlikviduje všechno, to je hrozný pták, pak je to těžké,“ postěžoval si Poslušný.