Čili přestože třeba lije několik dní a hrozí povodně, tak půda v Česku z dlouhodobého časového hlediska nezadržitelně vysychá.

Potvrzují to sledování specialistů z projektu Intersucho.cz. Jedná se o nejkomplexnější situační přehled, neboť stav sucha je zde i pro laika srozumitelně zobrazován s přesností na okresy týden co týden. Univerzitní odborníci zapojení do tohoto projektu nyní realizovali sérii přednášek pro zemědělce.

Voda odtéká pryč

Od vodní bídy nás totiž nezachrání ani obří přehrady či přečerpávací kanály, ale právě postupná změna v zemědělském hospodaření. V ČR se totiž už sto let země porcuje na velké lány, bez remízků a vodních zádrží. Odborníci poukazují na to, že ve skutečnosti je vody dost, jenže zoufale rychle odtéká pryč, protože nejsme jen srdce Evropy, ale i její střecha.

A tak zatímco půda je vyprahlá velmi brzo po deštích, úrodná část je splachována pryč a větrem vysušována a v odvodňovacích kanálech to hučí, pomyslně řečeno, jako na Niagaře.

Extrémní srážky budou častější, míní odborníci
Extrémní sucho stále trápí desetinu Česka
Bude sucho. Prognóza není příznivá, připouští vláda a chystá investice za 30 miliard

Inženýři, profesoři mají teď nad čím přemýšlet, jak Česko zachránit před vysušením, však také například z ministerstva životního prostředí hledají inspiraci v Izraeli, tedy v zemi, která umí s vodou tradičně dobře hospodařit.

Ať už vymyslí a provedou cokoliv, z přednášek projektu Intersucho.cz jasně vyplývá, že v historickém pohledu nás trápí častější povodně a k tomu postupující půdní sucho, i když třeba za poslední čtyři týdny se v animačním modelu na tomto portálu republika zbarvená téměř celá do ruda (barva pro sucho) alespoň na pár dní díky dešťům projasnila do bílé a žluté značící pouze hrozící sucho.

„Za 18 let Česko postihlo devět suchých vln a pět velkých povodní,“ upozorňují odborníci zapojení do projektu.

Z analýzy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR na Mendelově univerzitě v Brně vyplývá, že kumulovaný defi cit vody v půdě za čtyři roky, v letech 2015 až 2018, dosáhl extrémních hodnot téměř na celém území ČR.

Nezpochybnitelně za to může změna klimatu. Od roku 1750 stoupla koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře o 35 procent, metanu (CH4) o 140 procent a oxidu dusného (N2O) o 18 procent. Modelové analýzy ukazují, o kolik ubylo sněhu na našem území. Množství sněhu je klíčovou zásobárnou vody pro půdu. A nejhorší je, že odborníci předpovídají v dalších desetiletích ještě menší množství srážek, než kolik spadlo na našem území v posledních letech.

Navíc kvůli těmto změnám zemědělskou produkci více zasahují škůdci, což má výrazné dopady na výnosy.