Na výdaje na fungování státu v příštím roce si budeme muset opět půjčit 40 miliard. Co to bude znamenat pro občana?

Pokud je důchodového věku, tak opětovné zvýšení důchodů o 900 korun, pokud má malé děti a je na rodičovské, tak zvýšení státního příspěvku o 80 tisíc korun.
Pokud je učitel, potvrdí si, že vláda myslí vážně svůj slib, že do roku 2021 bude průměrný plat pedagoga 45 tisíc. V roce 2013 byl učitelský plat kolem 26 tisíc, dojde tedy k nárůstu učitelského platu o 74 procent.

V ozbrojených složkách dojde v roce 2020 oproti roku 2013 k růstu platů o 53 procent atd. Veřejné finance ČR jsou ve vynikajícím stavu, ekonomika je stabilní, lidé se nemusí bát o budoucnost.

Jenže běžné příjmy jako daně provoz státu nezaplatí. Proč musíme jít do deficitu, navíc když ekonomika roste?

Vláda přes rozpočet zajištuje své cíle a priority, to, co považuje za důležité. Dali jsme si za svůj cíl, že konečně přestaneme mluvit o zlepšení života důchodců, učitelů atd. a něco pro to uděláme.

Růst platů veřejné sféry bude podněcovat i mzdový růst v soukromé sféře. Zlepšení příjmové situace domácností je stabilizační prvek pro růst ekonomiky, lidé prostě mají na nákupy. Protože příští rok by se měly zvýšit i výdaje na investice na 135 miliard, na vědu a výzkum, aby se staly motorem rozvoje země, je to současně krok k tomu, aby příznivý vývoj i vzhledem k občanům byl udržitelný i další roky.

Kdy jindy by podobné kroky a strategická rozhodnutí měla vláda dělat a lidé by měli pocítit, že se ekonomice i zemi daří? Kdy jindy by se měla k lepšímu měnit jejich životní situace?

Výzvu k vázání výdajů rozhodně nevyslyším. Nechci opakovat chyby předchůdců, že bych přiškrtila ekonomiku.

Opozice ale volá po tom, zatáhnout za výdajovou brzdu. Schodek rozpočtu za letošní první čtvrtletí je povážlivě vysoký. Rozpočtový výbor vyzval vládu, aby zavázala provozní výdaje, tedy neumožnila je utratit.

Nebudu naskakovat na tendenční tlaky a předvolební hesla opozice. Sleduji pokladní plnění denně a každého prvního dne zveřejňujeme výsledky. Co se týká výdajů, jde vše podle plánu. Předfinancovali jsme už 54 procent transferů příspěvkovým organizacím typu vysokých škol, vědecko-výzkumných institucí, do rozpočtu EU jsme ke konci dubna odvedli 46 procent plánované celoroční částky.

Pokud se týká příjmů, zaznamenali jsme jednoprocentní rozdíl. To bylo dáno mimořádnými okolnostmi ze začátku roku, postupně se to vyrovnává. Rozpočet se tedy vyvíjí podle předpokladů. Výzvu k vázání výdajů rozhodně nevyslyším. Nechci opakovat chyby předchůdců, že bych přiškrtila ekonomiku, dostala ji do problémů. Pro mne je rozhodující, že jsme nerezignovali na žádnou prioritu, držíme schodek.

Schodek 40 miliard ale nenaplňuje nadšením ani komunisty, kteří tolerují vládu ve Sněmovně. 

Proto jak při sestavování rozpočtu na letošní rok, tak i při přípravě rozpočtu na příští rok zdůrazňuji, že musíme současně šetřit. To je můj návrh na snížení provozních nákladů o 10 procent a snížení počtu zaměstnanců ve veřejné sféře. Hledáme i nové zdroje příjmů pro rozpočet. Připravila jsem změny právní úpravy na tvorbu rezerv pojišťoven. Připravujeme zákon o digitální dani, který by posílil příjmy o pět miliard. Z popudu ministerstva zdravotnictví zvyšujeme sazby u tabáku, lihovin a hazardu. Prosazuji dále další etapy elektronické evidence tržeb. EET už evidentně přinesla do rozpočtu 20 miliard a narovnává podnikatelské prostředí.

Můžete ale snížit o desetinu počet hudebníků v orchestru? Bude ještě schopen hrát?

To samozřejmě nikdy nikoho nenapadlo, že by nebyl, jedná se o racionalizaci v souladu s konkrétními podmínkami. Nevím, proč musíme mít například v průměru na pět zaměstnanců jednoho vedoucího. Není to direktiva, je to šance, jak omezit například volná nevyužitá pracovní místa. Snažím se také motivovat resorty, aby začaly hospodařit, braly snahy o úspory vážně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) by mělo příští rok hospodařit asi s 680 miliardami. Paní ministryně zatím našla možné úspory za 250 milionů, což mne nemůže uspokojit. Nastal čas revidovat systém sociálních dávek, zákon o sociálních službách, kde v současnosti není nikdo s ničím spokojen, rozhodnout o tom, co kdo bude financovat.

Takže by i ministryně Maláčová (ČSSD) měla hledat další úspory?

Určitě.

Z různých stran už se ale ozývají hlasy, že chystané škrty dopadnou na služby pomoci ohroženým dětem, seniorům…

To jsou dvě různé věci. Vysvětlím to. Tady se pro příští rok nepočítá se snížením objemu. Pouze bych ráda viděla nějaké vyúčtování. Protože v roce 2019 byl schválený rozpočet pro sociální služby 15,725 miliardy. Skutečnost z roku 2018 byla 14,895 miliardy, o rok dříve 11 miliard atd. Ministryni Maláčové jsem asi před třemi týdny, když začaly chodit dotazy na toto téma, poslala dopis a požádala jsem ji o vyúčtování té částky. Vidíte, že i letošní rok byl navýšen, mezi lety 2017/2018 bylo navýšení o tři miliardy, a já jsem nikdy neviděla žádné vyúčtování. Jen čtu v médiích, že chybí tu miliarda, tu dvě.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Druhá věc je problematika dotace na sociální práci. To je oblast, která je plně v gesci ministerstva práce a sociálních věcí. Tady není možné dospět k nějakému rozhodnutí a ukázat prstem na někoho jiného. Je třeba si uvědomit, že MPSV bude mít příští rok v kapitole asi 680 miliard, a jen k 1. lednu 2019 nespotřebované výdaje této kapitoly byly šest miliard, takže tam není problém naplnit tento dotační titul, to je plně v gesci a v rozhodnutí ministryně. To je dokonce dotační titul, o kterém ona rozhoduje. Takže tady prostě jakýkoliv jiný názor je přenesení odpovědnosti na někoho jiného naprosto neseriózním způsobem.

Jak vlastně s paní Maláčovou vycházíte? Navenek se to jeví jako jedna velká přetahovaná o zásluhy mezi ČSSD a ANO, potažmo mezi vámi s premiérem a právě Janou Maláčovou.

Já to nemám ráda, nějakou přetahovanou. Myslím si, že každý to vidíme z nějakého úhlu pohledu, každý k výsledku přispíváme nějakou měrou. Se všemi členy vlády mám pracovní a korektní vztahy. Samozřejmě že vždycky v té lidské rovině máte k někomu blíž, k někomu třeba méně. To je normální, s tím se určitě v práci taky setkáváte. Tak to beru, jsem profesionálka už dost stará na to, abych záležitosti viděla ve věcné rovině. Jde o normální pracovní vztah.

Premiér Babiš řekl, že kdyby navrhovaný rozpočet neprošel, mohly by být předčasné volby. Je to reálné?

Jsem člověk, který věci řeší, teprve když nastanou. Ze své povahy nemám ráda, co by kdyby. Berte to tak, že státní rozpočet je zákon roku. Je to základní politický nástroj v rukou vlády, která prosazuje svoje priority. Takže je důležité, abychom se na něm dohodli a sehnali pro něj podporu. A pokud se na něm nedohodneme, tak by asi nic jiného nezbylo. Uděláme ale všechno pro to, abychom se na něm dohodli. Ještě jsme s nikým nejednali, vyjednávání jsou teprve na počátku. Máme první návrh, budeme se tomu věnovat celé léto a hledat podporu.

Přesto se zeptám, kandidovala byste v případných volbách? A vůbec, neuvažujete o vstupu do hnutí ANO?

Věřím tomu, že volby budou až řádné v roce 2021. Budeme se o to snažit, aby vláda řádně dovládla. A co bude v roce 2021? Vždyť to člověk ani nemusí být na světě, že ano? Takže uvidíme. Můj život je v posledních třech letech jeden velký veletoč, žádnou politickou kariéru jsem neplánovala, je to spíše otázka shody náhod. Takže nebudu předjímat a budu se rozhodovat až v daný okamžik.

Řekla jste, že důchodci dostanou přidáno. To je chvályhodné, ale na druhou stranu, penze budou polykat stále víc, demografické ukazatele mluví jasně. Co bude s důchodovým systémem do budoucna? Trochu teď ožila stará debata o oddělení důchodového účtu a Andrej Babiš prohlásil, že lidé by měli myslet i na spoření…

O tom nemůže být pochyb, že systém je z hlediska dlouhodobé budoucnosti, a teď se bavím o letech 2030 a dále, neudržitelný, pokud by měl takto zůstat. Už proto máme trošku zhoršené výsledky v konvergenčním programu, i OECD doporučuje, abychom s tím něco dělali.

Zavázali jsme se k důchodové reformě, a řekněme si na rovinu, že zatím se to žádné vládě za 30 let nepodařilo. Je to v gesci MPSV, tam je vytvořená důchodová komise napříč politickým spektrem. Čekám na prezentaci výsledků a konkrétních návrhů. Předpokládám, že to nezůstane jen v rovině zvyšování nároků na státní rozpočet, to by nebyla správná cesta. Forma spoluúčasti, o níž mluvíte, je určitě jedna z nich.

Připouštíte ale námitku opozice, že s výrazným přidáváním důchodcům se zvyšuje tlak na finance i v dalších letech?

Teď to udržitelné v dohledné době je. Bavíme se ale o generaci tzv. Husákových dětí s odchody do důchodu po roce 2030, na tom se shodují všichni experti. Tam začíná velký problém, a my na to nemůžeme čekat, ale musíme na to ten systém připravovat už teď. To, že jsme důchodcům přidali, je ale v pořádku. Podívejte se na to, jak roste průměrná mzda a jak rostly důchody! Bylo nutné zlepšit postavení seniorů. To ale není důchodová reforma.

A myšlenka důchodového účtu odděleného od rozpočtu vznikla tady na ministerstvu?

Tady to určitě nevzniklo. V tom oddělení dlouhodobě nevidím žádný velký efekt, žádný smysl. My nemáme žádný důchodový účet. To je v podstatě rozdíl, kolik vybereme na sociálním pojištění a kolik vyplatíme. Oddělením bychom jen vytvořili jakousi technikálii s dalším ansámblem lidí, v tom nevidím význam, když máme fungující Českou správu sociálního zabezpečení.

Digitální daň znamená, že chceme, aby internetové giganty, jako je Facebook, Google, You tube atd., zaplatily v ČR jakousi vyrovnávací daň, když mají z podnikání u nás obrovské zisky.

Koalici se podařilo rozštípnout otázku zvyšování rodičovské. Dosáhnou tedy na vyšší příspěvek skutečně všechny nynější rodiny s dětmi po prvním lednu?

Ne úplně všechny. Na vládě jsme odsouhlasili verzi, se kterou jsem šla do připomínkového řízení, když začala na podzim debata, a to aby navýšení dostaly rodiny s dětmi do čtyř let, ovšem s podmínkou, že rodičovský příspěvek 220 tisíc dosud nevyčerpaly. Dopad do rozpočtu je 8,6 miliardy korun.

Už jste mluvila o růstu platů státních zaměstnanců. Letos vzrostly v průměru o devět procent. Počítáte s jejich dalším zvyšováním? O kolik?

Nebudu sdělovat o kolik, protože příští týden máme jednání tripartity na téma platy, takže to sdělím až tam. Samozřejmě počítám se zvýšením, ale ne s takovým jako v předcházejících letech.

V programovém prohlášení jste slibovali, že neporostou daně, a teď se chystají nové, jako například digitální daň, mluví se o sektorové dani.

Nevšimla jsem si ale, že by občanům rostly přímé daně, několikrát jsme snížili daň z přidané hodnoty na nezbytné výrobky a služby. Hledáme nové zdroje tam, kde to pomůže ekonomice i vyrovná podmínky podnikání. Se zavedením bankovní daně ale zásadně nesouhlasím. Nejen že by se zvedly poplatky u bank pro občany a podnikatelům se zhoršily podmínky pro získání úvěrů. Banky, které u nás platí nemalé daně, by se mohly bránit i tím, že by zde vytvořily pouze své pobočky a neplatily by pak nic.

Digitální daň znamená, že chceme, aby internetové giganty, jako je Facebook, Google, You tube atd., zaplatily v ČR jakousi vyrovnávací daň, když mají z podnikání u nás obrovské zisky.

Mezinárodní rychlík také neprojede přes naši zemi, když tu nebudeme mít vybudované koleje. Stejně tak by tu nemohly tyto giganty podnikat, kdybychom neměli vybudovanou IT infrastrukturu.

Takže premiérův nápad, aby vznikl fond, do něhož by banky přispívaly, je lepší?

Pokud se banky rozhodnou přispět nějakou částkou v řádu miliard a vklad by se propojil s konkrétními potřebnými investicemi, které by financoval státní rozpočet, byl by to výrazný impuls do hospodářství. Fond by na sebe mohl nabalit další investory. Když jsme spolu s premiérem a ostatními ministry objížděli republiku, zaregistrovali jsme na 17 000 návrhů na potřebné investiční akce. Fond by byl dobrým krokem, jak odstartovat proces realizace těchto investic po celé republice.

A jak to, že vám banky na myšlenku příspěvků navíc do fondu tak rychle kývly? Co z toho budou mít? Nějaký příslib úvěrů, třeba oboustranně výhodných?

Ne, to ne. Jsou připraveny přispívat a chtějí se podílet zejména na činnostech investičního charakteru. To se všechno ještě bude ladit, přesné kontury toho vytvoří dohodnutá pracovní skupina.

Podle ČSSD, která navrhuje sektorovou daň, je však problém v tom, že to staví jen na dobrovolnosti…

Musí to být na principu dobrovolnosti. Jakákoliv povinnost uložená zákonem by znamenala jakousi formu sektorové daně, odvod je také daň. Bude to na bázi dobrovolnosti.

Vláda avizovala, že bude daně lidem spíše snižovat. Snižovaní daně z příjmů jste ale dali k ledu, a naopak se třeba chystáte zvýšit spotřební daně u alkoholu či cigaret. Neobáváte se, když by došlo na to, po čem sama voláte, a lidé by cigarety a alkohol omezili, že nakonec vyberete na daních méně než nyní?

Několikrát za mnou přišel ministr zdravotnictví s návrhem, ať zvýším spotřební daň na cigarety a tvrdý alkohol. Doporučuje to i řada studií, OECD nebo vládní koordinátorka pro závislosti. Celospolečenské náklady na odstranění dopadů spojených s kouřením ročně dělají 100 miliard, je v tom léčba, prevence, všechno dohromady. U tvrdého alkoholu je to 60 miliard a nesmíme zapomenout na hazard, tam je to asi 15 miliard. To, co získáme zvýšením daně, nebude dohromady ani 10 miliard, a to je kapka v moři.

Porada premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové.

Porada premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Chtěla bych připomenout, že za posledních pět let byly sníženy daně o 100 miliard. Jsou do toho započítány všechny slevy, které se navýšily, DPH atd. V legislativním procesu je už rok i sazbový balíček DPH, kde daň snižujeme. Dělá to 3,4 miliardy, to není tak málo. Máme tam všechny služby s vysokým podílem lidské práce, opět snižujeme daň za stravovací služby. Už jsme snižovali z 21 na 15 procent, teď jdeme z 15 na 10 procent, máme tam vodné, stočné atd.

Snižování DPH ale běžný člověk většinou v peněženkách nepocítí.

V případě vodného a stočného to pocítíme všichni, budeme to garantovat cenovým výměrem, kterým zavážeme vodárenské společnosti, aby to snížily všem. Pocítí to celá řada podnikatelů, živnostníků, občanů.

Odborníci ale varují před nárůstem nelegální výroby a pašováním tabákových výrobků…

U alkoholu jsme si vzali mapku okolních států a porovnávali jsme ceny, abychom se nedostali diametrálně výš nad okolní státy. Pořád budeme mít nižší daň, než mají v Německu nebo v Polsku. Černý trh se dnes pohybuje zhruba kolem tří procent a tyto věci jsme schopni díky Celní správě uhlídat. Spotřební daň na tvrdý alkohol jsme nezvedli deset let a za tu dobu průměrná mzda v ČR vzrostla o 45 procent! Zvýšením daní chceme dostupnost alkoholu či cigaret omezit. Máme dva miliony kuřáků, z toho 16 procent je mladistvých, a to jsou hrozivá čísla.

Ale ještě letos otázku zrušení superhrubé mzdy vrátím na koaliční radu.

Slibovali jste ale i nižší daň z příjmů s tím, že je připravený plán na zrušení superhrubé mzdy. Proč to odkládáte?

Zrušení superhrubé mzdy a snížení daní, kdy by efektivní zdanění zaměstnanců kleslo z 20,1 na 19 procent, jsem dala už do balíčku pro rok 2019, který se stal teď v dubnu účinným, ale po meziresortním připomínkovém řízení jsem to vyhodila. Návrh jsem stáhla, protože tam byly dva problémy. Jednak to byla poměrně silná připomínka těch, kteří mají třeba jenom příjmy z pronájmu nebo z různých kapitálových výnosů. Oni by šli z 15 procent na 19. Pokud by člověk měl současně příjmy ze závislé činnosti, ze zaměstnání a k tomu měl třeba příjmy z pronájmu, tak by na tom vydělal, ale pokud by měl jenom příjmy z pronájmu, tam už by se to nedalo kompenzovat. Druhý silný argument byl, že jsme tehdy ještě neměli vládu s důvěrou a podporu pro ten návrh bychom nesehnali.

Kritikům ale vadí i to, aby se výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy kompenzoval tím, že by stát přestal platit zdravotní pojištění za státní pojištěnce.

Ano, vzájemně by se to kompenzovalo. Tento návrh, který byl jen jednou z pracovních verzí, je však neprůchodný a mrtvý. O tom se už nemusíme bavit.

Kde jinde byste chtěla výpadek kompenzovat?

V tuto chvíli by to byl tak velký výpadek i s ohledem na zpomalení ekonomiky, tedy i růstu příjmů. Je to na debatu v koalici. Jsem skeptická vzhledem k tomu, jaký je tlak ze strany soc. dem. na výdajovou stranu. Ale ještě letos otázku zrušení superhrubé mzdy vrátím na koaliční radu.

Ve Sněmovně spěje po roce k rozuzlení přetahovaná o rozšíření EET na zbývající podnikatele. Kdy by mohlo začít platit? Nezvednou pak třeba kadeřnice o polovinu ceny?

Nevím, proč by měly. Novela o EET je zaparkovaná ve Sněmovně už téměř rok. Teď jsme konečně před třetím čtením, máme tam kolem 800 pozměňovacích návrhů, takže tam ještě pár hodin strávíme. Na pořad pléna by to mělo jít koncem května a já tam budu chodit tak dlouho, dokud to neschválíme. Nejhorší by totiž bylo, kdyby zavedení EET zůstalo na půli cesty. A věřte, že EET už nikdo nezruší, stalo se už součástí ekonomiky.