Zdanění náhrad církevních restitucí schválila v dubnu Sněmovna především hlasy ANO, ČSSDKSČM, a přehlasovala tak senátorské veto. Zákon začátkem května podepsal i prezident Miloš Zeman. Církve by tak podle zákona měly hradit daň z peněžitých náhrad za majetek nevydaný v restitucích od příštího roku.

„Bylo zřejmé, že tento zákon je z mého pohledu protiústavní. Jde nám o principy právního státu. Nejde o to, jestli dotčeným subjektem jsou církve, ale o to, že je poškozováno něčí právo,“ řekl za Starosty na úterní tiskové konferenci senátor Zdeněk Hraba.

Zeman podepsal zdanění církevních restitucí

Reagoval tak na další návrh, který k Ústavnímu soudu chtějí podat lidovci, kteří se ve svém návrhu zabývají především obranou církví.

„Náš návrh je jednodušší. Zaměřujeme se spíš na spravedlnost náhrad jako takových. Myslíme, že ta jednoduchost návrhu může být ku prospěchu věci. Nejde tady o žádný závod s lidovci,“ doplnil předseda STAN Vít Rakušan.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Pro podání návrhu musí mít senátoři nejméně 17 podpisů a počítají s podpisy všech 19 členů senátorského klubu. Návrh by podle Hraby chtěli podat na přelomu května a června.

Stížnost připravovanou lidovci podepsali kromě senátorů KDU-ČSL i zástupci ODS, ČSSD a klubu Senátor 21. Šéf strany Marek Výborný postup STAN označil za „tříštění sil”.

Sněmovna přehlasovala veto Senátu a schválila zdanění církevních restitucí

Svůj vlastní návrh na zrušení zákona připravují i poslanci ODS.