Nejméně miliardu korun Česku dluží každý z pětice států Súdán, Kuba, Libye, Kazachstán a Ukrajina. Vyplývá to ze zprávy, kterou předloží vládě ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Šest miliard již v loňském roce zařadilo ministerstvo financí (MF) do tzv. podrozvahy, což znamená, že jejich vymožení je nejisté či nepravděpodobné. Zůstává tedy 20,45 miliardy, jichž se ČR nehodlá vzdát.

ČTĚTE TAKÉ
Vláda březnový schodek rozpočtu snížila díky 18 miliardám z privatizačních rezerv

„Ministerstvo financí věnuje dobývání zahraničních pohledávek mimořádnou pozornost. Tam, kde nechybí ochota, intenzivně jednáme. V ostatních případech se snažíme jednání navázat. Vymáhání nejčastěji komplikuje skutečnost, že země, které nám dluží, jednání odmítají, nebo se odvolávají na nedostatek finančních prostředků,“ sdělila Právu Schillerová.

„Přesto se nám od roku 2014 daří každoročně inkasovat částky v řádech milionů korun. Aktuálně se řešení rýsuje zejména u našich pohledávek za Běloruskem, Černou Horou a Íránem,“ dodala ministryně.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)

FOTO: Petr Horník, Právo

Loni získal státní rozpočet ze zahraničí pouze 144,6 milionu korun. Většinu, 142 milionů, zaplatil Irák, který dodržuje dohodnuté termíny splátek. Zbytek připadá na společnost Lanatex, která byla MF již v 90. letech vybrána pro deblokaci části indického dluhu. Ta dluh však nesplácela, a tak je postupně odmazáván v rámci exekuce z prodeje jejích nemovitostí.

Přepočet smrskl dluh o miliardy

Celková částka, o kterou ČR usiluje, se sice loni proti roku 2017 snížila o víc než devět miliard, ale nebylo to díky tomu, že by začali dlužníci splácet. Jak se uvádí v dokumentu, který Právo získalo, pokles jde na vrub úpravy kurzu, odepsání úroků či přesunutí pohledávek ve výši 1,34 miliardy Kč do podrozvahy. Stalo se tak mj. u pohledávky za Alžírskem, kde jde o investiční akci Pragoinvestu, která spolu s úroky již narostla na téměř 600 milionů korun.

Z rozhodnutí Eurostatu lze uvádět jen úroky, které odsouhlasili dlužník i věřitel. Úroky přitom někde již přesahují samotnou původní dlužnou částku. Např. súdánský dluh narostl kvůli úrokům z 569,7 milionu Kč na tři miliardy korun. Rozhodnutím Eurostatu klesly např. i pohledávky za Íránem a republikami bývalé Jugoslávie (mimo Srbsko) o víc než o tři miliardy korun.

Kubánský dluh z civilního úvěru se snížil loni ze sedmi na 1,3 miliardy korun. Způsobilo to přepočtení novým kurzem. „Kuba uznává pohledávku jako takovou, neuznává však jakýkoli přepočet převoditelného rublu na CZK či jinou směnitelnou měnu,“ uvádí zpráva MF. Zatímco část původního dluhu se počítala kurzem devíti korun za převoditelný rubl, nově je to jen 90 haléřů. Dluh se tím rázem smrsknul o téměř 5,8 miliardy korun.

Musí je formálně vymáhat a čekat, jestli se někde nezmění mezinárodně politická situaceexministr financí Mirioslav Kalousek

Kuba se spolu s Libyí podílejí i na další pohledávce dohromady ve výši 7,2 miliardy Kč za speciální úvěry na vojenské dodávky. Ty podléhají utajení, takže je zpráva nepopisuje.

Jak řekl Právu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), některé dluhy nelze vymoci také kvůli mezinárodní situaci, což je, jak podotkl, třeba právě kubánský dluh.

„Rozhodně nechci MF kritizovat za to, že se mu nedaří dluhy vymoci, když druhá strana platit nechce. Nemůže rezignovat, musí je evidovat v účetnictví státu. Musí je formálně vymáhat a čekat, jestli se někde nezmění mezinárodně politická situace. To je jediné, co se dá dělat. Že by se kvůli několika miliardám dluhu vyhlásila válka, tak to nikdo nechce,“ poznamenal.

Miroslav Kalousek

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek

FOTO: Petr Horník, Právo

Připomenul, že v roce 2007 se mu podařilo dohodnout zaplacení dluhu se Sýrií. „Může se vyskytnout situace, že záleží na okamžitém vztahu mezi zeměmi, která umožní ten dluh zaplatit. Čekáte na příležitost,“ dodal Kalousek.

ČR jedná od roku 2009 s Běloruskem, jak umořit čtyřicetimilionový dluh. Bělorusko odmítlo přímé platby a navrhovalo dodávky zboží. S tím však ČR nesouhlasila. Experti dohodli, že se dluh bude řešit postupným zápočtem nájmu za užívání budovy ambasády v Minsku, což je pět milionů ročně. Možné je i uhrazení prodejem nemovitosti do vlastnictví ČR. Česká vláda již s tím v prosinci souhlasila, čeká se na souhlas druhé strany.

Během letoška budou pokračovat rozhovory s Íránem, který odmítá uhradit dvě pohledávky dohromady za téměř 24 milionů dolarů (540 milionů Kč). Jedná se také o vypořádání více než miliardového dluhu za bývalou Jugoslávií, kde se dluh dělí mezi nástupnické státy, mezi nimiž však podle zprávy MF „panuje dlouhodobá neshoda“. Nejdál pokročila jednání se Srbskem, které by mělo po odpuštění části dluhu zaplatit téměř deset milionů dolarů, a Černou Horou.

Poslali plyn

Dluhy Kazachstánu a Ukrajiny v celkové výši přes 4,5 miliardy souvisejí s Jamburským nalezištěm plynu, kam ČR dodala strojní zařízení. Před lety došlo k dohodě s Kazachstánem, kterou se dluh přepočítal na objem plynu. Kazašský velvyslanec loni v září ČR sdělil, že „z pohledu Kazachstánu je problém vyřešen tím, že byl příslušný objem plynu v 90. letech 20. století poslán přes kazachstánsko-ruskou hranici“. Ministerstvo proto bude jednat s ruským Gazpromem.

Ukrajina loni kývla na možnost řešit dluh poskytnutím nemovitostí pro účely zastupitelského úřadu ČR, především pro vybudování nového velvyslanectví ČR v Kyjevě.