Pokud se chtějí ve větší míře ve zdraví dočkat důchodu a spokojeně si pak léta užívat podzimu života, jako například Norové nebo Švédi, budou muset začít více dbát i na změnu svého jídelníčku. Nevhodné stravovací návyky jsou totiž další významnou slabinou.

V tomto století muži k dobru skoro pět let a ženy 3,5 roku života

Tyto informace vyplývají z výzkumu demografky Dany Hübelové z brněnské Mendelovy univerzity, která dala do souvislostí data o prodlužování života u populace v Česku s dalšími důležitými faktory.

Všechny jistě potěší, že zatímco muži se v ČR v roce 2000 dožívali 71,6 roku, v roce 2016 to bylo již 76,2 roku. U žen se v tomto období délka života zvýšila ze 78,5 na 82,1 roku. Jinými slovy dostali v tomto století muži k dobru skoro pět let a ženy 3,5 roku života.

Panáček, cigárko, řízeček a klobáska

Tím však výčet toho pozitivního končí. Česká populace se totiž podle odborníků přes veškeré úsilí zdravotníků a vědců dopřát jí kvalitní a hlavně delší život chová tak, jako by si sama pod sebou podřezávala větev. Hlavně proto jsou ordinace lékařů plné seniorů.

Čísla popisují situaci jasněji. Po pětašedesátých narozeninách žijí ve zdraví muži v Česku průměrně 8,4 a ženy 8,9 roku. Norové ale po pětašedesátce žijí bez zdravotních omezení 15,4 a ženy ve Švédsku 16,6 roku. Jinými slovy si Skandinávci užívají stáří ve zdraví dvakrát déle.

Téměř polovina Čechů uvedla, že zeleninu nebo ovoce nekonzumuje vůbec

Mnohem delší je výčet záporných dat, která Čechům zhoršují kvalitu života. Naši populaci podle odborníků trápí nadměrná konzumace alkoholu. V Evropě jsou většími pijáky jen Litevci, přičemž 600 000 Čechů patří do kategorie rizikových pijáků. V ČR kouří pětina populace, přičemž ve Švédsku je to devět a na Islandu nebo ve Finsku kolem 11 procent obyvatel.

Kotletka, špek, klobása a řízek jsou Čechům mnohem bližší než ovoce a zelenina, v čemž je podle dietologů obrovský problém. V nedávno uspořádané anketě zaměřené na oblibu ovoce a zeleniny v Evropě téměř polovina Čechů uvedla, že zeleninu nebo ovoce nekonzumuje vůbec. Něco takového přiznala jen pětina Britů a Portugalců a pouhých 16 procent Belgičanů. Výsledkem toho je nadváha české populace. Ta trápí téměř pětinu obyvatel republiky.

Data by podle Hübelové měla přimět veřejnost se nad nimi zamyslet. „Je škoda promarodit bonusové roky navíc. Další zkvalitňování zdravotnické péče totiž stav nezlepší,“ dodala.