Dokážou se samy držet v jízdních pruzích, zastavit před překážkou či zaparkovat. Řadu řidičů to pak svádí k tomu, že se řízení přestávají plně věnovat. Za volantem si čtou, baví se se spolujezdci a dostatečně nesledují cestu.

Podle policie však takovým chováním řidiči překračují zákon. Šéf dopravní policie Tomáš Lerch konstatoval, že stále platí jednoduché pravidlo – ruce na volantu. Jinak jim hrozí za přestupek pokuta na místě dva tisíce korun a ve správním řízení dva a půl tisíce. Řidič ale nedostane žádné body.

ČTĚTE TAKÉ
Samořiditelné taxíky v San Francisku jsou v krizové situaci každých 322 km

„I přes poloautonomní systémy tu pořád platí, že řidič je povinen se plně věnovat řízení. A plně se věnovat řízení znamená držet volant, sledovat cestu a ovládat vůz tak, jak má být ovládán,“ vysvětlil Právu Lerch.

Negativní příklad dal Jaromír Landsman, který chtěl kandidovat na předsedu ČSSD. Ten se před časem natočil ve svém luxusním elektromobilu značky Tesla, jak se spoléhá na autopilota vozu. Na videu nedržel volant, díval se na kameru, pouštěl si filmy a nesledoval provoz. Současně mluvil o tom, jak jsou někteří řidiči prý v šoku, když je „třeba zády k cestě“.

Dominik Landsman zkouší autopilota ve svém voze značky Tesla.

Na otázku, zda je možné takto využívat nejrůznějších asistenčních systémů v těchto autech v běžném provozu a za volantem relaxovat, policie odpovídá, že nikoliv.

Zároveň Lerch připustil, že při správném užívání tato technologie pomáhá ke snižování nehodovosti. Podle tajemníka Svazu dovozců automobilů (SDA) Josefa Pokorného mezi takové systémy patří například sledování pruhů, kdy vůz sleduje postranní čáry a udržuje se mezi nimi uprostřed. Při vyjetí z pruhu řidiče systém upozorní.

Softwary by to řízení měly zvládnout na rovných a kratších úsecích, ale legislativně ten řidič porušuje pravidlaodborník na motorismus Libor Budina

Dále se například ve vozech objevují adaptivní tempomaty, které umí udržovat předem nastavenou rychlost a zároveň samy zareagovat na brždění či zrychlování vozu před vámi, další senzory snímající vzdálenosti, mrtvé úhly či parkovací asistenti.

Čeká se na pravidla platná pro celou EU

Někteří řidiči tento soubor asistentů tedy chápou jako svůj zástup, takže třeba na dálnicích, kdy je často cesta rovná a dobře značená, se přestávají věnovat řízení. „Softwary by to řízení měly zvládnout na rovných a kratších úsecích, ale legislativně ten řidič porušuje pravidla, protože by se měl věnovat řízení,“ uvedl odborník na motorismus z českého autoklubu Libor Budina.

Podle Pokorného by systémy neměly dovolit českému řidiči pustit volant a nechat řídit auto, protože to není v souladu se zákony. „Výrobci musí do těch aut nahrávat software pro české prostředí, takže při puštění volantu by vůz měl zastavit nebo okamžitě vyzvat řidiče, aby dal ruce zpět na volant,“ vysvětlil Pokorný.

ČTĚTE TAKÉ
Tragická nehoda samořízeného auta objasněna: ženu si spletlo s igelitkou

To by v blízké budoucnosti mohl změnit europarlament, protože připravuje zákon, který by celoevropsky sjednotil pravidla pro autonomní vozy či zvýšil úroveň autonomity vozů.

České ministerstvo dopravy s tím vyčkává i přesto, že například SDA vyzývá k vytvoření nějakého zákona, abychom na rozmach technologie byli připraveni.
Největším problémem, který vznik těchto zákonů brzdí, je, jak právně vyřešit odpovědnost při nehodě, kdy vůz se řídí sám a neovládá ho řidič.

Celkově se automatizace dělí do pěti úrovní. V současné době je v Česku možné používat asistenty druhé úrovně, tedy ty vyjmenované výše. Nejvyšší úroveň, která by se mohla běžně objevovat v příštích desítkách let, mluví o tom, že vůz nebude potřebovat řidiče.

Ale například některé vozy v sousedním Německu jsou již na třetí úrovni, auto tedy dokáže převzít plně řízení na určitém úseku. Takovými systémy je vybavena například Audi A8.

Ten, kdo si plánuje pořídit auto vybavené všemožnými systémy, zatím nemůže očekávat, že se vzdá role řidiče. V důsledku totiž jde jen o podpůrné bezpečnostní systémy.