Nejvyšší soud se problematikou zabýval v jednom z loňských rozhodnutí, a to konkrétně v případu úmrtí dítěte při porodu v Havířově.

Základní částka se týká manželů, rodičů a dětí, přičemž je nutné kalkulovat s dvacetinásobkem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

Podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v ČR ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně stoupla o 2458 korun na 31 516 korun. Dvacetinásobek tedy aktuálně činí 630 000 korun.

ČTĚTE TAKÉ
Zranění při nehodě často nevědí, na jaké odškodnění mají právo

Vliv na odškodnění mají i další satisfakce

Při výpočtu konkrétní náhrady za duševní útrapy je podle Nejvyššího soudu nutné zohlednit například intenzitu vztahu pozůstalého se zemřelým, dále věk zemřelého a pozůstalých, případně vzájemnou existenční závislost. Roli hraje také případná jiná satisfakce, například omluva, správní postih nebo trestní odsouzení viníka. Zohlednit lze i to, jestli byl pozůstalý očitým svědkem události nebo jak se o ní dozvěděl.

Na druhé straně je třeba zvážit postoj takzvaného škůdce k události, formu a míru zavinění a v omezeném rozsahu také jeho majetkové poměry. Výše náhrady by pro něj neměla mít likvidační důsledky.

Podobné případy mají mít srovnatelné odškodnění

V konkrétní havířovské kauze, která se odehrála v roce 2015, dostala matka 750 000 korun, otec 500 000 korun a prarodiče částky od 70 000 do 100 000 korun. Všichni původně v žalobě žádali od nemocnice více, Nejvyšší soud však verdikt potvrdil, je prý v souladu s jeho představou o přiměřené náhradě za duševní útrapy. Případem se ještě bude zabývat Ústavní soud, koncem loňského roku obdržel stížnost.