Zdanění státních náhrad, které dostávají církve za majetek nevydaný v restitucích, bylo jednou z podmínek, aby komunisté podpořili vládu ANOČSSD. Stát by měl náhrady danit podle novely od ledna 2020.

Pro zdanění hlasovalo 106 poslanců ze 172 přítomných. Ruce zvedli poslanci ANO, soc. dem., KSČM a SPD. Proti jich bylo 56 z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN. Na hlasování se můžete podívat zde.

Zřejmě to ale nebylo poslední jednání o restitucích na plénu Sněmovny. Je velmi pravděpodobné, že předlohu poslancům vrátí Senát, ve kterém mají většinu ODS, STAN a lidovci.

Poslanec KSČM Miroslav Grebeníček (třetí zleva), předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik (čtvrtý zleva) a poslanec ODS Pavel Blažek (druhý zprava) na schůzi Sněmovny, na které se hlasovalo o zdanění církevních restitucí.

Poslanec KSČM Miroslav Grebeníček (třetí zleva), předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik (čtvrtý zleva) a poslanec ODS Pavel Blažek (druhý zprava) na schůzi Sněmovny, na které se hlasovalo o zdanění církevních restitucí.

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

Ferjenčík: Chcete zavřít hubu komunistům

Středeční diskuze trvala téměř tři hodiny. TOP 09 navrhovala novelu zamítnout, ale neúspěšně.

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík v úvodu debaty vysvětloval, proč jeho strana zdanění nepodpoří. „Vláda nedoložila předražení církevních restitucí v době, kdy byly přijímány. Navíc si myslíme, že to zruší Ústavní soud. Je chyba Sněmovny přijímat zákony, u kterých je pravděpodobné, že je soud stejně zruší,” uvedl Ferjenčík.

„Nepotřebujete analýzu, stačí přemýšlet selským rozumem,” odvětil mu předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek komunistům a vládě vyčetl, že hrají „nefér odpornou cinknutou hru“ a chtějí podruhé okrást už jednou okradené.

Lidovec Marek Výborný apeloval na poslance ANO, aby pro předlohu ruce nezvedali. „Útočíme na právní jistoty v ČR. Je to snaha popřít základní principy právního státu. Zloděj křičí: Zdaňte, co jsem ukradl,” prohlásil Výborný směrem ke KSČM.

„Chcete zavřít hubu komunistům, aby podpořili vládu,” vzkázal Ferjenčík představitelům vládní koalice.

„My jako ČSSD hlasujeme pro to, co jsme slíbili svým voličům. Zákon není v rozporu s Ústavou,” odsekl mu šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.

Stát dostane 380 milionů ročně, míní komunisté

Stát by podle komunistů mohl zdaněním získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci.

Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Brexitový zákon schválen

Po bouřlivé debatě o restitucích poslanci ve středu schválili také zákon upravující práva Britů v České republice v případě tvrdého brexitu. Pro se vyslovilo 170 poslanců, proti nebyl nikdo.

Zákon zavádí přechodné období, kdy se na Brity žijící v Česku bude po přechodnou dobu do konce roku 2020 pohlížet jako na členy EU.

Británie by měla EU opustit letos 29. března, zatím však nemá s EU „rozvodovou” smlouvu upravující vzájemné vztahy po tomto datu. Text vyjednaný britskou vládou tamní poslanci odmítli. Pokud nedojde k dohodě, přijde tvrdý brexit. Británie unii opouští na základě výsledků referenda z roku 2016, v němž se těsná většina (51,9 pct) lidí vyslovila pro odchod z unie.

Především poslanci z ODS se ptali ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), zda budou v případě tvrdého brexitu takové podmínky zajištěny i zhruba 40 tisícům Čechů v Británii. Hamáček poslance ujistil, že budou.

„Opíráme se o dokument, který byl zveřejněn v prosinci loňského roku. Přechodné období do roku 2020 zavádí i Britové. Bude existovat speciální přístup vůči občanům EU a jejich práva budou garantována,” ujistil Hamáček.

Občané žijící ve Velké Británii déle než pět let by měli mít statut trvalého pobytu. Možnost studovat i pracovat a přístup ke zdravotní péči i důchodům by měli mít i ti, kteří žijí v Británii kratší dobu.