„Když chce někdo bojovat za svou pravdu, musí pro ni žít. Když se zabije, tak jeho život ztratil smysl a zpravidla nevyvolá ty pozitivní efekty, které se očekávaly. Ale současně platí, že lidé, kteří odejdou ze scény, mohou prospět. To se stalo i v případě Jana Palacha. Jeho památka pomohla svrhnout komunistický režim. Stejně to ale nevyváží smrt mladého člověka,” řekl Zeman.

Prezident také podotkl, že v době začínající normalizace Palachova smrt lidi z letargie nevytrhla, jak si sám Palach přál. „Přál bych si, aby Jan Palach žil. Myslím si, že mohl udělat, vzhledem k tomu, jaký byl, mnoho a mnoho užitečného,” řekl.

V současnosti by podobný typ protestu, jaký zvolil Jan Palach, nepovažoval za vhodný. „Za komunistů svobodné volby nebyly, teď jsou. Pokud se vám něco nelíbí, jděte k volbám,” řekl.  Odmítl se vyjádřit k případům, kdy se v pátek a sobotu pokusili dva muži zapálit s odkazem na to, že nemá dostatek informací.

Proč se osobně neúčastnil pietních akcí připomínajících čin Jana Palacha, řekl, že se nechtěl setkat se svými odpůrci. „Můj postoj je výrazem pohrdání, dokonce hlubokého pohrdání (odpůrci)," řekl. Palachovi prý vyjádřil dostatečnou úctu zasláním věnců.

V souvislosti s výročím 50 let, které uplynuly od činu Jana Palacha prezident oznámil, že nevyhoví žádostem a neudělí vyznamenání Evženu Plockovi, který se po vzoru Palacha zapálil 4. dubna 1969 na náměstí v Jihlavě a zemřel pět dní později. Podle prezidenta lze pochybovat o Plockově motivaci.

Na rozdíl od Palacha a Zajíce se ale o jeho činu široká veřejnost neměla šanci dozvědět. Do celostátního tisku totiž tehdy nepronikla o Plockovi ani řádka. Ani nejbližší Plockovi známí se pak s odstupem času neshodli na tom, zda měl jeho čin jen politický motiv, či byl vyvrcholením jeho osobních problémů.