S ornitologem Josefem Chytilem a jeho manželkou Pavlou jsem se potkal pod mostem u Dyje kousek před Lednicí. Za sebou měli už zhruba patnáct kilometrů cesty z Nových Mlýnů, kde v sobotu s pozorováním a sčítáním ptáků začali. Zhruba stejný počet kilometrů je kolem řeky v sychravém počasí se třemi stupni nad nulou ještě čekalo.

Na Nových Mlýnech jsme napočítali odhadem šedesát tisíc husí, tolik na jednom místě jsme ještě neviděliJosef Chytil, ornitolog

„Dneska je počasí celkem pěkné. Neprší, a tak se jde celkem dobře. Už jsme zažili roky, kdy to bylo opravdu náročné,“ říká muž, který se tu a tam při chůzi zastavuje. Z vody Dyje se právě zvedlo hejno několik desítek kachen březňaček. Ornitolog je soustředěně pozoruje chvíli s dalekohledem a pak bez něj.

Dlouhodobé sledování

Poté vytáhne z kapsy drobný zápisník, do kterého zapíše čas, lokalitu a počet ptáků. Tentokrát jich bylo asi šedesát. „Samozřejmě ten počet nemůže být přesný, ale za dobu sčítání a pozorování máme už vcelku dobré odhady, zvláště u takových menších hejn. Josef Chytil se sčítání ptáků kolem Dyje účastní už třicet let.

„Chodíme pořád stejnou trasu. To má samozřejmě svůj smysl a význam. Každý z nás má trochu jinou metodiku, jiné oči, takže aby to bylo dobře srovnatelné, je dobré, když jeden úsek počítá dlouhodobě stejný člověk,“ vysvětluje.

Ornitolog Josef Chytil

Ornitolog Josef Chytil

FOTO: Miroslav Homola, Právo

„Počkejte, počkejte,“ přeruší znenadání své vyprávění a umlká, aby se zaposlouchal do křiku v dálce letících ptáků. „To byl datel černý,“ ukazuje na třepotavý let černého ptáka s červenou čepičkou, který právě přeletěl s rozčileným křikem řeku nad našimi hlavami.

„A támhle je luňák červený,“ míří prstem o kus dál kupředu, kde se poměrně nízko nad břehem objevila v majestátním letu silueta dravce. Vzápětí se zvedá další hejno kachen, které před námi vystartovalo z vody, aby hned obloukem vzlétlo nad les v okolí lednického minaretu. „Je to dobré. Na vodu zámecké Dyje nesedli, takže se vrátí za nás proti proudu a do dalšího počítání se nezapletou,“ vysvětluje zkušený pozorovatel.

„Kolem Dyje je od vzniku Nových Mlýnů situace u některých druhů dlouhodobě stejná. Je samozřejmě rozdíl v jejich počtech, pokud jsou novomlýnské nádrže pod ledem, nebo když je na nich, tak jak je tomu letos, volná vodní plocha. V případě zamrznutí jezer je na tekoucí vodě pak mnohem více života,“ vysvětluje.

Jak vzápětí ale dodává, i zkušené ornitology může potkat nové překvapení. „To jsem zažil včera na Nových Mlýnech, kde jsme napočítali odhadem na šedesát tisíc kusů husí. A to je množství, s jakým jsme se ještě na jednom místě nesetkali,“ říká.

Úbytkem mokřadů zmizela řada druhů

Výstavbou novomlýnských nádrží například ubyla řada druhů vodních ptáků, jiní zase přibyli. Například rybák obecný, který je však v poslední době nahrazován rychle se šířícím rackem bělohlavým. Výrazně se zřejmě vlivem počasí zvyšují počty severských husí běločelých. Těch bývalo na jižní Moravě maximálně deset tisíc, aktuálně jich je několikanásobně víc.

Zcela běžně jsou k vidění ještě před dvěma desítkami let vzácné volavky. Z přírody kolem vody téměř zmizela koliha velká, vodouš rudonohý, břehouš černoocasý, snížily se počty u čejek.

Ornitolog Josef Chytil sčítá každoročně ptáky na zhruba třicetikilometrovém úseku Dyje už třicet let. V poslední době berou s manželkou každoroční akci i jako výzvu na stav fyzičky.

Ornitolog Josef Chytil sčítá každoročně ptáky na zhruba třicetikilometrovém úseku Dyje už třicet let. V poslední době berou s manželkou každoroční akci i jako výzvu na stav fyzičky.

FOTO: Miroslav Homola, Právo

„Intenzivním hospodařením na rybnících se snížily stavy takových kachen, jako je polák velký či polák chocholačka,“ doplňuje ornitolog. Za potěšující považují manželé Chytilovi pozorování několika ledňáčků či turpanů černých, což je rovněž vzácnější kachna z dalekého severu.

Daří se rovněž kachně lysce, která nachází stále více potravy na novomlýnských jezerech v podobě slávičky mnohotvárné, což je invazivní druh mlže, který mimo jiné dokáže ucpat i potrubí závlah odtoků a dělá vodohospodářům vrásky na čele. K největším ptačím raritám patří pro většinu laiků výskyt orla mořského.

Orlů je čtyřicet

„Těch je na celé Moravě zhruba 40 jedinců. Na střední a dolní nádrži novomlýnských jezer jsme jich nyní aktuálně viděli jedenáct. Poněkud méně bylo kdysi exotických kormoránů, kterých jsme napočítali zhruba čtyři sta, jiné zimy to bylo i o tisíc více. Oni však na jezerech nocují, takže v tomto počasí mohou být i jinde,“ vysvětluje pracovník ornitologické stanice v Přerově, která je součástí tamního Komenského muzea.

Znovu se zastavujeme, abychom se pokochali úspěchem lovícího kormorána, který drží v zobáku rybu. Začíná drobně pršet a mé průvodce čeká zhruba deset kilometrů po proudu do cíle.