Nemálo lidí již dříve dělalo takzvanou vínovici z neprodaného vína, další využívali vylisovanou matolinu na výrobu grappy.

Již v minulosti někteří v kvas na pálení proměnili přímo sklizené hrozny. Letos se ale jejich počet výrazně zvýšil.

„Zrovna nedávno tady byl pěstitel, přivezl dvě dávky kvasu z hroznů na pálení. Měl to rozdělené, v jedné byl Cabernet Sauvignon, druhý Zweigeltrebe. Po vypálení jsme pak porovnávali, jak se od sebe liší. Shodli jsme se, že lepší byla pálenka ze Zweigeltrebe. Nehrál v tom ale takovou roli ani druh hroznů jako spíše vyzrálost a cukernatost. Ten ‚cvajgl‘ měl při sklizni víc cukru a bylo to poznat,“ dodal Šmerák.

Dobrá úroda potěšila vinaře, kteří se věnují i jejich zpracování, ale pramálo radosti přinesla lidem, kteří prodávají hrozny jiným.

Po několika hubených letech byl hroznů dostatek, což se promítlo do výkupních cen. Propadly se na zlomek loňského průměru. A prodej hroznů se přestal vyplácet.

Lepší než meruňky

Další vinaři byli v situaci, že měli více hroznů, než kapacitně dokázali zpracovat. V této situaci se jako východisko nabízela možnost výroby kvasu na destilaci a produkci destilátu z hroznů.

„Lidé zapomínají, že hrozny jsou ovoce. A jako ovoce se také dají zpracovat na destilát. Je jedno, jestli se kvas dělá z meruněk nebo hroznů. Navíc hrozny jsou největším zdrojem cukru, a tak nabízejí nejvíce alkoholu. Sto kilogramů hroznového kvasu znamená při cukernatosti dvacet stupňů dvacet litrů padesátiprocentního alkoholu. To vám meruňka nedá,“ připomíná Šmerák.

Vinný destilát je charakteristický vysokou aromatičností, sladkou vůní. Kvalita zjevně není daná druhem hroznů jako vyzrálostí a obsahem cukru. „Úplně si dovedu představit, že takový alkohol skončí v sudu a stane se základem pro nějaký špičkový koňak,“ říká Šmerák.