Hlavní obsah

Potraviny pro chudé v ohrožení. Po dotacích přichází nejistota

Právo, Jan Martinek

Provozovatelé potravinových bank, které zachraňují neprodejné potraviny a poskytují je ročně až sto tisícům lidí v nouzi, vyhlížejí budoucnost s obavami. Ministerstvo zemědělství sice na letošek zvýšilo finanční pomoc pro potravinové banky o dvě třetiny, ale provozovatelé mají strach, že rok 2019 bude posledním rokem, ve kterém peníze od resortu vůbec dostanou.

Foto: Byznys pro společnost

Ilustrační foto

Článek

Zatímco loni ministerstvo poskytlo 33 milionů korun, v tomto roce to bude 55 milionů. Peníze slouží ke svozu, skladování a distribuci potravin.

„Schvalování rozpočtu probíhá každý rok a z ministerstva zemědělství nám už oznámili, že v roce 2020 podpora pravděpodobně skončí a že máme o financování vyjednávat s ministerstvem práce a sociálních věcí,“ řekl Právu předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.

Deník Právo má k dispozici dopis ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) předsedkyni Asociace nestátních neziskových organizací Martině Berdychové z listopadu. Ministr ji upozornil, že finanční prostředky na dotační programy zřízené ze zákona o zemědělství slouží primárně k podpoře agrárního sektoru.

„Potravinové banky a další humanitární subjekty, například charitativní organizace, toto bohužel ale primárně nesplňují, a proto ministerstvo zemědělství nemůže být systémově jediným poskytovatelem dotace, zejména jedná-li se o sociální oblast,“ napsal Toman. Podle něj bude nezbytné navrhnout jiné řešení.

„Nejvhodnějším systémovým řešením by bylo stanovení samostatného legislativního řešení pro ekonomické zajištění činnosti humanitárních a charitativních organizací, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb, kde by gestorem bylo MPSV,“ navrhl Toman.

V ČR je čtrnáct potravinových bank, každý kraj má svoji. Poskytují neprodané jídlo zejména ze supermarketů charitativním organizacím. Jsou na nich závislá centra pro bezdomovce, azylové domy, jídlo se dostane i k samoživitelkám a seniorům. Paradoxně ale ne všechny organizace mohou ze zákona jídlo poskytovat, a to například noclehárny.

Noclehárny nárok nemají

„Značným zákonným limitem je to, že podle zákona o sociálních službách nemají preventivní sociální služby potravinovou pomoc definovanou jako základní činnost,“ řekl Právu předseda federace Slavíček.

„Takže poskytovatelé například nocleháren nemohou potravinovou pomoc poskytovat, protože v základních činnostech dle zákona jsou pouze nocleh a umožnění hygieny. Můžou lidi ubytovat a umožnit jim se umýt, ale že jde člověk spát hladový, to zákon neřeší,“ dodal.

Problémem se má zabývat sociální výbor Sněmovny. „Nestačí jen podpořit rozvoj potravinové sítě ve všech krajích, ale i zajistit návaznost na sociální služby,“ řekla Právu první místopředsedkyně pirátů Olga Richterová.

Ve výboru chce navrhnout doporučení pro MPSV, aby zařadilo potravinovou pomoc do volitelných základních činností u všech typů sociálních služeb. Půjde ale o běh na dlouhou trať, pokud by se muselo zasáhnout do legislativy.

Výběr článků

Načítám