Hlavní obsah

Řetězce musí dávat část neprodaného zboží charitě, senátoři se stížností u ÚS neuspěli

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Skupina pětadvaceti senátorů v čele s Ivem Valentou (za SsČR) neuspěla u Ústavního soudu (ÚS) v boji proti povinnosti velkých řetězců dávat část neprodaného zboží na charitativní a humanitární účely. Plénum ÚS se soudcem zpravodajem Janem Filipem se s jejich argumentací neztotožnilo a připomnělo snahu mezinárodního společenství omezit plýtvání potravinami.

Soudce zpravodaj Jan Filip k rozhodnutí Ústavního souduVideo: Petr Kozelka, Právo

 
Článek

Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Konkrétně jde o potraviny, které nesplňují některé obecné požadavky, například mají deformovaný obal nebo špatné označení. Nesmí být zdraví nebezpečné. Podle novely mají zboží dostat organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.

Za porušení povinnosti hrozí pokuta až deset milionů korun.

Senátoři tvrdili, že novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích zasahuje do vlastnických práv s tím, že nikdo nemůže být nucen, s výjimkou případů obecně uznaných v ústavních normách, se svého majetku zbavovat, neboť součástí vlastnického práva je svoboda věc držet a nakládat s ní. Zákon podle senátorů zavedl nucenou účast na charitě, přičemž stát by prý neměl přenášet náklady sociální politiky na konkrétní a relativně malou skupinu lidí, v tomto případě potravinářské podnikatele.

Foto: Milan Malíček, Právo

Potravinová banka, do které přiváží potravinové řetězce potraviny krátce před vypršením expirace, má své odběratele jako azylové domy nebo dětské domovy. Na snímku nakládání potravin pro rozvoz.

Soudci v prvé řadě zdůraznili, že napadená ustanovení jsou součástí úsilí mezinárodního společenství i jednotlivých států řešit závažné otázky související s plýtváním potravinami. ÚS také upozornil, že není jeho úkolem hodnotit, jestli jsou zvolené prostředky dostačující, ale zda neodporují ústavnímu pořádku.

„ÚS po posouzení námitek a provedení testu proporcionality, stejně jako po přihlédnutí k obecným východiskům úsilí o zamezení plýtvání potravinami v rámci Evropské unie a dalších mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem, dospěl k závěru, že v rámci kontroly ústavnosti napadená ustanovení zákona o potravinách obstojí, a proto je potřeba návrh jako nedůvodný zamítnout,“ konstatoval soudce Jan Filip.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám