Nepedagogickým pracovníkům, tedy kuchařkám, školníkům, hospodářkám či uklízečkám, se zvýší tarifní příjem o pět procent a nadtarifní složka o dalších pět procent. Počítá s tím schválený státní rozpočet pro příští rok.

Opoziční návrh zvýšit platy kantorům o 20 procent neprošel. Školské odbory však už chystají další požadavky. Vláda se totiž o mzdovém růstu kantorů ve svém střednědobém výhledu nezmiňuje. Odbory budou požadovat znovu 15procentní vzestup.

Pokud vláda chce naplnit své prohlášení, musí zase přidat nejméně dalších 15 procentFrantišek Dobšík, šéf školských odborů

„Ve střednědobém výhledu jsou peníze navíc jen na pokrytí reformy financování základních a středních škol a na vysoké školy. Pokud ale vláda chce naplnit své prohlášení, musí zase přidat minimálně dalších 15 procent, aby se v roce 2021 posunula k metě, kterou má stanovenou,“ řekl Právu šéf odborů František Dobšík.

Vláda si v programu předsevzala, že do roku 2021 zvýší platy kantorů nejméně na 150 procent jejich průměrné mzdy z roku 2017, což by bylo 45 tisíc korun.

Odbory, jejichž požadavky podporují skoro všechny strany včetně koaliční ČSSD, ale chtějí dostat platy učitelů na 130 procent celorepublikové mzdy odpovídající roku 2020, takže cílová částka může být při rychlém tempu růstu celkových mezd jiná.

Původně mezi oběma propočty nebyl velký rozdíl, jenže se zvyšováním platů ve veřejné i soukromé sféře se obecná průměrná mzda úměrně tomu také výrazně zvyšuje.

Bude za tři roky průměr 45 tisíc?

Na podzim činila průměrná hrubá mzda v zemi 31 516 korun, a pokud by plat kantora už dnes měl být o třetinu vyšší, znamenalo by to pro ně nyní těžko představitelných 42 tisíc v průměru měsíčně.

Místo toho se učitelské mzdy přes výrazné zvyšování stále točí právě kolem průměru. Podle propočtu odborářů by se ke konci roku mohly vyšplhat v průměru na 33 114 korun.

A tak v odborech stoupá nervozita, jestli se nakonec podaří zdvihnout kantorský plat tak, aby odpovídal ostatním zemím civilizované Evropy. A v důsledku toho, aby pedagogové nevyhledávali jiná, lépe placená a méně náročná zaměstnání.

Odbory preferují růst tarifů, protože jsou zaručené, zatímco s odměnami může ředitel školy nakládat po svém. Pro něj je výhodou, že díky ní může ocenit snaživé či úspěšnější kantory. Ovšem na úkor ostatních.

Zastánci posilování netarifní složky argumentují tím, že zvyšují u zaměstnanců motivaci, která se pak odráží na kvalitě výkonu. Kritici poukazují na to, že ředitelé mohou v některých případech zvýhodňovat oblíbence či trestat kverulanty. Ale ani odbory nezavrhují význam nadtarifní složky platu.

„Sice jsem někde zaznamenal, že premiér vypustil, že by se měla tarifní část zvýšit o pět procent a o 10 procent zbytek – to snad ani nebudu komentovat. Ale v těch nadtarifních složkách se dají řešit třeba i příplatky za třídnictví, o kterých se mluví, ale nic se neděje,“ řekl Dobšík.

Plédovat ale hodlá nadále i za nepedagogické pracovníky. Ani zde ještě není jasné, jak by měly být složky platů rozděleny, ale podle Dobšíka by jejich mzdy měly růst o osm až deset procent.