Babišův střet zájmů? Udělal vše, co mohl, hájí premiéra Vondráček

Premiér podle Vondráčka učinil vše, co mu české právo umožnilo, aby se od svého majetku distancoval. „Je to jenom jedno z právních stanovisek. Debata nás čeká, Andrej Babiš udělal vše, co mohl udělat, co je v právním řádu,“ uvedl právník Vondráček v pořadu Otázky Václava Moravce.

Věc nechápe jako korupci, nýbrž jako právní problém. Převedení Babišových firem do svěřenského fondu byla podle něj jediná legální cesta, jak se mohl Babiš zachovat. Analýzu evropských právníků označil za velmi extenzivní právní výklad, nyní očekává racionální právní debatu. Zmínil také analýzu Státního investičního fondu, která uvádí, že se premiér nepodílí žádným způsobem na čerpání evropských peněz.

Analýza právní služby Evropské komise, o které informovaly v sobotu mimo jiné britský list The Guardian a francouzský Le Monde, uvádí, že Babiš má jako předseda vlády možnost v Česku řídit a ovlivňovat rozhodovací procesy spojené s využíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu. [celá zpráva] Premiér už v sobotu střet zájmu odmítl. [celá zpráva]

Skutečnost, že je Babiš vzhledem ke svěřenským fondům, kam převedl akcie Agrofertu, stále konečným uživatelem výhod, odpovídá podle názoru právní služby komise „hospodářskému zájmu“, jak jej definuje 61. článek nařízení o pravidlech pro unijní rozpočet.

V něm stojí, že střet zájmů nastává, pokud je „ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“ kvůli rodinným důvodům, citovým vazbám, kvůli politické či národní sblíženosti a právě také kvůli možným hospodářským zájmům. Právníci EK uvádějí, že Babiš má jako předseda vlády příležitost řídit a ovlivňovat rozhodovací procesy spojené s využíváním unijních peněz. I když se jako šéf kabinetu podílí hlavně na rozhodování na nejvyšší úrovni, a tedy především na nastavování priorit, může ze své funkce podle dokumentu „uplatňovat vliv na nižší úrovně vlády“.

Právníci přitom poukázali i na to, že v Babišově případě by mohl být relevantní rovněž konflikt zájmů z rodinných důvodů, protože jeho žena Monika je zapojena do činnosti skupiny Agrofert.

Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) k případu uvedla, že v komisi nekomentují interní dokumenty, které uniknou do médií. „Oficiální stanovisko teprve přijde. Nemohu se vyjadřovat k internímu dokumentu EK. Nemáme to oficiální stanovisko. Nemám tušení, kdy bude. Nemám to na stole, já tu věc neřeším, nemohu nic zodpovědně předvídat. Bude to závažné rozhodnutí platné i pro všechny členské země,“ podotkla.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) uvedl, že se jedná zatím o spekulace a že se k nim odmítá vyjadřovat. „Ten materiál (doporučení právního servisu EK, pozn. red) zatím nikdo neviděl. Andrej Babiš se z našeho pohledu ničeho nedopustil, máme na to právní analýzu Státního intervenčního fondu, což je certifikovaná instituce, kterou ani ministr nemá šanci nijak ovlivnit. Ani já nejsem ve střetu zájmu: firmu si řídí bratr a otec a já jdu svou cestou,“ řekl.

Podle bývalého státního tajemníka ČR pro EU Tomáše Prouzy si Babiš bude muset vybrat, zda bude premiér, nebo zda Agrofert bude čerpat dotace. Míní, že to, co udělal Babiš udělal se svěřenským fondem podle českého zákona, nemusí stačit podle evropských norem. Na druhou stranu v případě firmy otce a bratra ministra Tomana připustil, že když je veřejná kontrola dotací, ke střetu zájmu dojít nemusí.

Šéf horní komory Jaroslav Kubera (ODS) poznamenal, že zatímco v Česku jde o kauzy týkající se korun, v Evropě se obdobné případy týkají eur. Problém podle něj tkví v celkové dotační politice EU, neexistoval by, kdyby EU peníze nepřerozdělovala.