Podle obce je stavba nešetrná vůči životnímu prostředí, zbytečně nákladná a ochranu proti povodním lze zajistit i jinak. V obci se v roce 2008 konalo referendum. Většina obyvatel se tehdy vyjádřila proti přehradě.

Ústavní stížnost čekala na rozhodnutí tři roky a navazuje na snahu obce zrušit část zásad rozvoje Moravskoslezského kraje vymezující přehradu a související stavby. Obec se svým tvrzením, že aplikace zásad rozvoje na ni budou mít likvidační vliv, neuspěla nejprve u Krajského soudu v Ostravě a pak ani u Nejvyššího správního soudu.

Pohled na novou přehradu, která má vzniknout v Nových Heřminovech na Bruntálsku

Pohled na novou přehradu, která má vzniknout v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

FOTO: Archiv Povodí Odry

Senát ÚS se soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem námitky obce odmítl vyslyšet.

„Předmětné zásady územního rozvoje vychází nejen z prostého politického rozhodnutí o stavbě vodní nádrže, ale toto rozhodnutí je hájitelné též i z odborných hledisek. Zvolená varianta preferuje zachování části území stěžovatelky na úkor možné protipovodňové ochrany. Moravskoslezský kraj dbal i na zájmy stěžovatelky, přestože její existence není ústavně zaručena a ona sama ani své zájmy řádně nehájila,“ konstatoval soudce Uhlíř v odůvodnění verdiktu, s tím, že nebylo zasaženo do práva obce na samosprávu.

Mapa zachycuje podobu Nových Heřminov po vybudování nádrže. Červeně jsou vyznačena místa, kam se může obec rozvíjet. S rozvojem chce pomoci Povodí Odry.

Mapa zachycuje podobu Nových Heřminov po vybudování nádrže. Červeně jsou vyznačena místa, kam se může obec rozvíjet. S rozvojem chce pomoci Povodí Odry.

FOTO: Archiv Povodí Odry

Soudy už dříve uvedly, že obec byla v průběhu tvorby zásad rozvoje pasivní. Kraj si byl podle justice vědom střetu mezi ochranou environmentálně cenného území Nízkého Jeseníku a stavbou betonové hráze, oba zájmy dobře vyvážil a vypořádal při stavbě variant záměru stavby přehrady.