Obžalobě čelilo šest lidí, z toho tři někdejší pracovníci ROP Střední Morava a tři jednatelé ubytovacích firem, kteří o dotace žádali. Hrozilo jim až 12 let vězení. V případu figurovaly také čtyři firmy. Způsobená škoda dosáhla podle původního znění obžaloby desítek milionů korun.

Soud v pondělí vynesl většinou zprošťující rozsudky. Peněžitý trest uložil bývalému vedoucímu odboru kontroly a plateb ROP Karlu Holoubkovi ze Zlína a zlínskému podnikateli Jaroslavu Šestákovi. Holoubek musí zaplatit 100 tisíc korun, Šesták 200 tisíc. Pokud v termínu nezaplatí, skončí oba na dvě stě dnů ve vězení.

Soud je uznal vinnými z manipulace s monitorovací zprávou týkající se Hotelu Morava v Otrokovicích, ve které zkreslili údaje o obsazenosti zařízení, k jehož vzniku přispěla téměř pětimilionová dotace. Podle rozsudku se dopustili poškození finančních zájmů Evropské unie.

„Oba zkreslili monitorovací zprávy v rozsahu využití lůžkové kapacity ubytovacího zařízení (Hotelu Morava). Zatímco se ubytovalo, dejme tomu, 2222 lidí, jak píše státní zástupkyně, do zprávy bylo uvedeno, že se ubytovalo pět tisíc lidí. Došlo k výraznému zkreslení v rámci dotačního projektu, což má za následek spáchání trestného činu,“ sdělil předseda senátu Radomír Koudela.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Policejní razie v ROP ve Zlíně v roce 2015 (Zdroj: Právo)

Obžaloby z dalších trestných činů byli Holoubek a Šesták, stejně jako další lidé a firmy, kteří před soudem stanuli, zproštěni.

Rozsudek nenabyl právní moci. Holoubek si ponechal lhůtu na odvolání. „Nebudu se k rozsudku vyjadřovat,“ sdělil novinářům. Šesták se vyhlášení nezúčastnil. Zastupující žalobce se k trestu nevyjádřil.

Stíhání bylo původně širší

Obžalovaní byli původně stíháni za zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, poškození finančních zájmů Evropské unie, podplácení a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě.

Jednatelé ubytovacích zařízení podle obžaloby nelegálně žádali o dotace na pět projektů za více než 82 milionů korun. Podařilo se jim získat zhruba 50 milionů korun, jeden z projektů podporu nezískal.

Nezákonné čerpání mělo podle ČTK spočívat například v ovlivňování výběrového řízení na vítěze zhotovitele stavby nebo falšování údajů o finančním zdraví firmy. Kriminalisté podle dřívějšího vyjádření žalobkyně zjistili, že nezákonné získávání dotací trvalo od roku 2008 do roku 2015.